V Barceloně jsou uprchlíci vítáni. Podle primátorky jde o evropské hodnoty
Evropa se může podle starostů některých španělských měst lépe vypořádat s uprchlickou krizí. Radnice jsou na to připravené, vlády však ne. V sídle OSN v New Yorku se o tom snažila zástupce ostatních zemí přesvědčit primátorka Barcelony Ada Colau. Žádala o větší tlak na španělskou vládu, aby byla ochotnější uprchlíky přijímat. Z 15 tisíc běženců, které podle tabulky Evropské komise připadá na Španělsko, chtěla vláda v Madridu přijmout jen 1300 lidí. Nakonec však tlaku veřejnosti ustoupila – také díky městům vstřícným k uprchlíkům.
Refugees welcome – uprchlíci vítáni. Takový transparent je pověšený nad hlavním vchodem do barcelonské radnice a podobný visí i na městském úřadu v Madridu.
Je to výsledek sporu španělských měst a obcí s centrální vládou. Radnice totiž tvrdí, že mají kapacit na přijetí uprchlíků dost.
Příspěvek o tom, jak se na pomoc uprchlíkům dívá primátorka Barcelony, natočil redaktor Pavel Novák
„Jako město jsme se museli ozvat. Chtěli jsme ukázat občanskou sounáležitost. Řekli jsme lidem, že chceme vytvořit město přívětivé pro uprchlíky. Chceme mít skutečně evropské město, které si váží zásad a hodnot, na kterých je Evropa založená. Chtěli jsme se prezentovat jako město s otevřenou náručí, je tu ale španělský stát, který nám to nedovolí,“ říká primátorka Barcelony Ada Colau.
„My se ale snažíme dělat, co můžeme. Začali jsme spolupracovat s jinými městy. Uzavřeli jsme smlouvy s Aténami, Lesbem nebo ostrovem Lampedusa. Jsme v kontaktu také s německým Lipskem nebo s Paříží,“ dodává primátorka.
Loni přijelo do Barcelony 1500 lidí, kteří požádali o azyl. Za první čtvrtletí letošního roku to bylo zatím 600 žadatelů. Město jim může poskytnout pomoc, ale hlavní část práce s uprchlíky stále zůstává podle Ady Colau na úřednících v Madridu.
„My jako města nebo regiony můžeme dělat hodně, ale pravomoc postarat se o ty lidi má stát. Jen ten může rozhodnout, jestli mají právo na azyl,“ podotýká.
„My můžeme poskytnout ubytování, hygienické zázemí a základní služby, jako třeba tlumočení. Ale ti lidé chtějí začít žít svůj normální život. Nestojí o to, aby jim stále někdo pomáhal. Chtějí, aby je někdo uznal za azylanty a dal jim právo hledat si práci,“ míní Ada Colau.
Přijmout uprchlíky není podle barcelonské primátorky jen morální povinnost, ale přímo právní. Španělský stát ji však neplní. Jestli má mít Evropa nějakou budoucnost, musí se teď podle Ady Colau ukázat jako otevřená společnost.
Odpověď na výzvu radnice, aby byla Barcelona pro uprchlíky přívětivým městem, byla podle primátorky obrovská – na městský úřad přišly tisíce mailů a lidé volali s nabídkami ubytování, lekcí angličtiny nebo tlumočení. Lékaři nabízeli psychologickou pomoc.
„V krizi, jako je tato – která je hluboká, bude trvat roky a přivede do Evropy tisíce lidí – se ukáže, jak se umíme zachovat. Máme možnost ukázat, jací bychom v budoucnu chtěli být,“ řekla v rozhovoru s evropskými novináři primátorka Barcelony, města, které chce být pro uprchlíky utíkajícími před válečnými hrůzami otevřeným městem.
