V Berlíně rekonstruovali českou vesnici, před 278 lety ji založili čeští emigranti

V berlínské čtvrti Neukölln žije 160 národností. Kromě němčiny je tam slyšet hodně turečtina, arabština a další jazyky. Do Neuköllnu stále přicházejí uprchlíci a emigranti. Zřejmě první byli ale skoro před třemi sty lety Češi. Po bitvě na Bílé hoře odešli čeští evangelíci do exilu a v místě, kde se dnes rozkládá Neukölln, založili českou vesnici Rixdorf. Ta se po rozsáhlé rekonstrukci dočkala nově vydlážděných chodníků a silnic.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česká vesnice Rixdorf v Berlíně | Foto: Klára Stejskalová

Starostka městské části Neukölln v Berlíně Franziska Giffeyová říká, že českou vesnici otevírají po dvouleté rekonstrukci. Prý tady stále žijí potomci českých emigrantů, teď už v 11. generaci.

„Až do roku 1914 se tady mluvilo česky,“ potvrzuje Jörg Weprajetzky, potomek českých emigrantů z osmé generace.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Rixdorfu natáčel zpravodaj Pavel Polák

On sám česky neumí ani slovo. Své kořeny objevil před dvaceti lety v Rixdorfu, když začal pátrat po původu svého, v Německu neobvyklého jména Weprajetzky.

"Pátral jsem po původu svého jména a to mě přivedlo sem, do české vesnice v Berlíně. A tady jsem zjistil, že moji předci sem přišli z Čermné, kde dělali sto let rychtáře."

Když k Berlínu přišli čeští bratři a usadili se v Rixdorfu, své příběhy sepsali, stejně jako to, co dělali v Čechách, jak se tam žilo a proč odešli. Dnes je připomíná několik českých jmen na zvoncích nebo třeba zahrada Jana Amose Komenského.

„Zahrada patří dětem, a dokud do ní budou chodit, bude tady i tato zahrada,“ říká její správce Henning Vierck. Děti si tu mohou hrát a tím se učit. To je něco, co by se Komenskému určitě líbilo.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme