V Berlíně se diskutovalo o budoucnosti Evropy
Jakou cestou by se měla Evropa ubírat v příštích letech a jakým největším výzvám v současnosti čelí? O tom se dnes mluvilo na půdě berlínské Státní opery. Hlavními účastníky pódiové diskuse s názvem "Hovory o Evropě" byli šéfové české a německé diplomacie, tedy Karel Schwarzenberg a Frank-Walter Steinmeier.
Oba ministři zahraničí, kterým sekundoval státní tajemník francouzské diplomacie Bruno Le Maire, se shodli v názoru, že žádná země už nemůže sama čelit výzvám dnešního světa. Stejně tak se ale údajně žádný zásadní problém nevyřeší bez Spojených států. A právě nutnost posílení vazeb mezi Evropou a Amerikou vyzdvihl v Berlíně ministr Schwarzenberg.
Ten aktuálně nevyloučil vstřícnost Evropské unie vůči nové americké administrativě v otázce případného přijetí některých osob vězněných kvůli podezření z terorismu na Guantánamu.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier si myslí, že Evropa bude silná jedině tehdy, pokud bude táhnout za jeden provaz. Vyřešení gruzínského konfliktu a zvládnutí energetické krize ho prý v tomto směru naplňují jistým optimismem.
"Samozřejmě jsem sledoval mediální zpravodajství kolem obrazu, který teď Evropská unie budila při řešení blízkovýchodní konfliktu. Když ale spravedlivě zhodnotíme to, co se podařilo, tak bilance francouzského a českého předsednictví je skutečně ukázková."
Podle Franka-Waltera Steinmeiera vstupujeme do doby, kdy svůj díl politické odpovědnosti za světové dění budou vedle dosavadních hráčů muset převzít taky země jako jsou Čína nebo Indie. Evropu by prý o její dosavadní postavení neměla připravit ani stále zřetelnější názorová pestrost na Starém kontinentě.
"Civilizační pokrok Evropy nespočívá v odstranění všech odlišností, ale v tom, že v regionu, kde 200 let válka stíhala válku a umíraly milióny lidí, se teď rozdílnosti řeší mírovou cestou," zdůraznil Steinmeier.
Pokud Evropa nechce hospodářsky ztratit kontakt s čelem světového pelotonu, měla by podle Karla Schwarzenberga urychleně zacelit zvětšující se mezeru mezi vlastními univerzitami a jejich především americkou konkurencí.
Další problém Evropanů tkví podle šéfa české diplomacie mimo jiné v tom, že stále neumějí pojmenovat a uchopit "nové" Rusko. Karel Schwarzenberg přitom prohlásil, že by bylo velkou chybou označit Rusko za trvalého nepřítele Evropy. Český ministr taky vyjádřil znepokojení nad váhavým přístupem hlavně Západní Evropy k začleňování balkánských zemí do EU a varoval před dopady nezdaru tohoto procesu.
