V Berlíně se dražily vozy Ericha Honeckera

Pozornost všech staromilců i milovníků automobilových veteránů se soustředila o víkendu na Berlín. V příznačně pojmenované aukční síni Meistersale se totiž dražila čtyři auta z "pozemní flotily" bývalého komunistického šéfa Německé demokratické republiky Ericha Honeckera. Licitace o hlavní úlovek - prodlouženou luxusní verzi Citroënu CX25 - se účastnil, pochopitelně jen pasivně, i berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

limuzína Ericha Honeckera

limuzína Ericha Honeckera | Foto: David Šťáhlavský | Zdroj: Český rozhlas

Dražba začíná. Čekají na ni prakticky všichni, napětí je značné, a proto novináři mohou natáčet jen zpovzdálí, aby účastníky nerušili. "A je odklepnuto potřetí, prodáno za 23 a půl tisíce eur." Majitelem limuzíny vyrobené pro Ericha Honeckera se stal muž středního věku z Lipska se svým partnerem. Ihned po dražbě exkluzivně Českému rozhlasu odpověděl na otázku, co s vozem zamýšlí. "Máme s obchodním partnerem už dostatečně velký autopark, který nabízíme pro různé slavnostní příležitosti a také na svatby."

Komunistická vláda v NDR se vozila především vozy značky volvo, citroën byl na druhém místě a v autoparku byla i jedna Tratra 613. Ta sloužila ovšem východoněmeckým novinářům, jak potvrzuje jeden z mých německý kolegů. "Měli jsem tehdy i jednu "šestsettřináctku", která díky svému prostornému kufru vepředu sloužila jakou krátkovlnná vysílačka s bateriemi, sluchátky, mixážními pulty."

Honeckerovu luxusní verzi citroënu vyrobili ve Francii už před 20 lety, následně ovšem vůz poslali do Švédska na zušlechtění, kde ho firma Nilsson mimo jiné prodloužila o 60 centimetrů. "Auto má na tu dobu celkově nadstandardní výbavu, jako například ojedinělý tempomat, automatickou převodovku, centrální zamykání a hlavně třetí řadu sedadel. Tyto vozy byly vyrobeny pouze dva," říká dosavadní majitel Citroënů CX25.

Limuzína však neměla "nástup do funkce" vůbec jednoduchý. Kvůli celním omezením se do NDR dostala až v létě 1989. Pro vůz v šedé metalíze, uvězněný po léta v nuceném azylu, si nakonec dojel osobně ministr tehdejší komunistické vlády NDR.

Celkem dražba čtyř vládních vozů ze stáje státní bezpečnosti NDR vynesla na 71 tisíc eur. To je skoro o 20 tisíc více, než byla souhrnná vyvolávací cena. A to je dobře, protože 10% výtěžku dostanou nevyléčitelně nemocné děti, respektive sdružení Dětské sny. "Chceme prostřednictvím sdružení Dětské sny splnit dětem často jejich poslední přání, například let balónem nebo návštěvu Eiffelovky v Paříži," řekl Českému rozhlasu Egon Schreck, který vládní citroëny dal do dražby.

David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme