V Bonnu začala konference o klimatu, zaměří se na zpřesnění pařížské dohody a postoj USA
V západoněmeckém Bonnu začala světová klimatická konference. Podle organizátorů přinese pokrok v naplňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Zaměří se ale také na postoj Spojených států. Americký prezident Donald Trump totiž už dříve oznámil, že od smlouvy o kontrole zvyšování globálních teplot odstoupí. Hlavním cílem setkání bude hledání společných pravidel, která umožní srovnání pokroku jednotlivých zemí.
Už o víkendu proti globálnímu oteplování protestovali ekologičtí aktivisté. Upozornili na neefektivní boj s klimatem nebo nešetrné vyrábění energie spalováním hnědého uhlí.
I přesto, že setkání oficiálně pořádá tichomořské Fidži, schází se diplomaté v Německu. Fidži totiž nedisponuje dostatečně velkým prostorem, kde by tak velkou událost mohlo hostit. Nedostatečná infrastruktura ale Fidžanům nic neubírá na jejich odhodlání přinutit ostatní státy, aby s klimatickými změnami opravdu začaly něco dělat, řekl premiér Frank Bainimarama.
„My z Fidži a dalších zranitelných států Pacifiku i jiných regionů chceme ostatním na světě vzkázat, že čeho je moc, toho je příliš. Potřebujeme politickou vůli, abychom zajistili změny nezbytné k zastavení utrpení lidí na tomto světě,“ řekl ve svém projevu Bainimarama.
Právě obyvatelé Fidži a dalších tichomořských států na vlastní kůži pociťují dopady globálního oteplování. Už v roce 2012 Fidži muselo začít s přemisťováním první vesnice, kterou ohrožuje stoupající hladina oceánů.
Plnění stanovených cílů
Zástupci 197 států by se měli dohodnout hlavně na konkrétních pravidlech, jak dosáhnout cílů stanovených v pařížské klimatické dohodě. To je hlavně udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí.
Začíná platit pařížská klimatická dohoda. Státy mají udržet růst teploty pod 2 °C Celsia
Číst článek
Státy by se taky měly dohodnout, jak se vzájemně budou hodnotit, jestli plní stanovené cíle, přispívají ke snižování emisí a podílí se na finančních příspěvcích pro méně rozvinuté státy. Diplomaté musí podle Pavla Zámyslického z českého ministerstva životního prostředí taky zajistit, aby peníze vybrané na řešení klimatických změn, byly rozdělované efektivně.
„Je otázkou, aby financování nebylo nijak roztříštěné do mnoha různých fondů a aby bylo dlouhodobě predikovatelné. To znamená, abychom viděli, kolik který stát přispěje. Jak třeba do financování zapojit i soukromé firmy. Dlouho se říkalo, že finanční prostředky musí jít jen od jednotlivých vlád. Když se ale podíváme na celkový objem financí, například v čistých technologiích obnovitelných zdrojů energie, tak tam jsou masivní investice především z privátní sféry,“ uvedl pro Radiožurnál Zámyslický.
Dohoda bez Spojených států
Chceme odstoupit od klimatické dohody, oznámily Spojené státy oficiálně OSN
Číst článek
Diplomaté budou také řešit plánované vypovězení pařížské klimatické dohody ze strany Spojených států. Chtějí se domluvit, jak plnit stanovené cíle i bez zapojení Washingtonu. Spojené státy se ale kvůli podmínkám dohody vyvážou až v listopadu 2020, tedy na konci současného mandátu prezidenta Donalda Trumpa. Navíc řada amerických států a měst i přes plány Bílého domu slíbila, že bude prosazovat zelenou politiku samostatně.
Donald Trump rozhodl o odstoupení od klimatické dohody na začátku letošního června. Uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní a brzdila ropný, plynárenský uhelný a zpracovatelský průmysl. Oficiálně by k němu mělo dojít 4. listopadu 2019.
