V bosenském Sarajevu vzniklo muzeum připomínající hrůzy občanské války

Sarajevské muzeum válečného dětství dokumentuje zkušenost lidí, kteří vyrůstali v hlavním městě Bosny a Hercegoviny během konfliktu v 90. letech. Tvůrci v něm shromáždili unikátní kolekci nejrůznějších předmětů, které si dnes už dospělí lidé celá léta schovávali jako svého druhu památku. Atmosféru dětství na pozadí střelby a bombardování dokreslují rozhovory, ve kterých lidé popisují své zážitky z války.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sarajevo 20 let po vypuknutí války | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

„Když válka začala, bylo mi 14. Tehdy jsem si neuvědomovala, že existují nějaké propastné rozdíly mezi národy, takže když to všechno začalo, bylo to pro mě dost matoucí,“ vypráví obyvatelka Sarajeva Alma.

„Pamatuju si, že po nás ve škole chtěli, abychom se přihlásili k nějaké národnosti. Jen já a moje spolužačka jsme řekly, že jsme Jugoslávky.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Nové sarajevské muzeum vystavuje staré masové konzervy, dopisy nebo třeba baletní piškoty, které patřili lidem vyrůstajícím během občanské války v 90. letech. Reportáž Tey Turkové

Pro Almu byla válka něčím vzdáleným. I když ve městě vídala demonstrace a potyčky, a co chvíli se některý z jejích spolužáků s rodinou odstěhoval, nenapadlo ji, že se schyluje k několikaletému válečnému konfliktu.

Když začalo bombardování Sarajeva, hrátky na čerstvém vzduchu vystřídaly napjaté chvíle ve sklepech.

„Moje dětství před válkou bylo krásné, prostě takové, jaké by měly mít všechny děti na světě. Bydleli jsme vedle čtvrti, ve které žil tehdejší prezident Bosny a Hercegoviny Alija Izetbegović a přímo v naší ulici bydlel Radovan Karadžić,“ popsala dnes 35letá Selma.

„Pamatuju se, že během prvního bombardování měl prezident mimořádně dlouhý projev ve zprávách. Dívali jsme se na to ve sklepě a on říkal, že je sám celý zmatený, že je také ve sklepě. Nás v tu chvíli jen napadlo, proboha neříkej, že jsi doma ve sklepě, všichni přece vědí, kde žiješ. No a v tu chvíli na naši čtvrť dopadlo snad sto dalších granátů.“

Smyslem výstavy je připomenout, v jakých podmínkách vyrůstala jedna generace Bosňanů a pomoct jim vyrovnat se válečnou zkušeností. Ta mívá velký vliv na fyzické i psychické zdraví přeživších, kteří svá traumata někdy přenášejí i na své děti.

Jak těžké boje se vedly o Sarajevo připomínají všudypřítomné nové hřbitovy | Foto: Jan Kaliba

Podle výzkumu, který je se vznikem muzea úzce spojen, ale děti i přes tíživé životní podmínky obvykle dokázaly zůstat dětmi. Serveru Federalna to potvrdila vedoucí výzkumu Selma Tanović.

„Přes nehumánní podmínky k životu a strašné události, kterým děti musely čelit, se většině z nich podařilo udržet si svou hravost. Díky představivosti a kreativitě obvykle dokázaly překonat všechny hrůzy, které je obklopovaly," říká Tanović.

Podle zakladatele muzea Jasminka Haliloviće je důležité zdokumentovat zkušenost lidí, kteří se na rozpoutání války nijak nepodíleli, ale velmi jí trpěli. Halilović pro svou sbírku získal několik tisíc předmětů - od zaprášených baletních piškotů po masové konzervy, které lidé dostávali jako humanitární pomoc od OSN.

Výstavu doplňují fotografie, dopisy i dětské výkresy. Nedílnou součástí unikátní kolekce je také bohatý multimediální archív.

Tea Turková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme