V Brazílii se bojuje za indiánská obydlí, která mají ustoupit hydroelektrárně
Obří vodní elektrárna, která se staví v Amazonii, má další problém. Brazilská federální prokuratura žádá okamžité zastavení demolice indiánských vesnic. Ty totiž stojí v cestě stavbě přehradní nádrže u města Altamira. Přehradní komplex nazývaný Belo Monte je složený z několika přehrad a má vyrůst právě na místě, kde indiánské kmeny žijí.
Federální prokuratura zjistila, že firma, která vodní elektrárnu staví, při přesídlování indiánského obyvatelstva neplní všechny povinnosti a porušuje jejich práva, a to celkem v 55 případech.
Teď proto žádá vládu, aby na místě okamžitě zasáhla a pozastavila bourání. V první řadě chce zastavit přemisťovací loď, která jezdí po řece Xingú a likviduje domy indiánů, kteří bydlí u jejích břehů.
Hydroelektrárna v Amazonii má další problém. Federální prokuratura zjistila, že při její stavbě dochází k porušování práv indiánského obyvatelstva
Prokuratura sama nemůže požádat policii, aby na místě zasáhla. To musí udělat vláda, která má sama velký zájem na stavbě přehrady. Dokonce to bylo i jedno z témat loňských prezidentských voleb. Ochránci lidských práv a indiánského obyvatelstva si na přístup vlády stěžují.
Celý projekt vznikl za dob vojenské diktatury, kdy se na práva indiánů příliš nehledělo. Pak se projekt zrušil, ale později ho politici oživili a přejmenovali s odkazem na to, že bude potřeba elektřina.
I přes některé změny to ale stejně má znamenat stěhování 20 tisíc obyvatel, převážně indiánů, do nového prostředí. Staví se pro ně velké osady s řadami malých typizovaných domků. Vysídlení či přemístění indiánských vesnic a obyvatel není ale jediný problém přehrady.
Spokojení nejsou ani ochránci životního prostředí. Zaplavenou plochu sice inženýři dovedli zmenšit oproti původnímu projektu z dob vojenské junty na třetinu, i tak to je ale velký zásah do přírody.
Studii zvanou EIA, tedy studii dopadů na životní prostředí, kterou schválila brazilská inspekce životního prostředí, kritizovali dokonce i odborníci z brazilských univerzit. Podle nich spoustu dopadů na životní prostředí opomněla.
V řece Xingú se například vyskytují živočišné druhy, které se jinde dají těžko nalézt, jako je třeba vegetariánská piraňa. Někteří kritici také tvrdí, že se stavba nevyplatí ani ekonomicky. Navíc hrozí, že nebude dost vody v období sucha a bude potřeba stavět další přehrady.
