V Británii roste počet krádeží kovů z památníků, lidé jsou pobouřeni
Krádeže drahých kovů v podobě měděných kabelů na železnici a v metru znepokojují cestující i dopravní podniky. Ale drahé kovy nejsou jen v kabelech. Bronz a mosaz je také například na pomnících a památnících. Nemizí jen u nás - velké množství krádeží v poslední době znepokojuje Británii.
V době finanční krize dostanou britští zloději za měděný kabel ze signálního zařízení vlaku až 5 tisíc liber. Nově ale rozbíjí i kamenné památníky a kradou z nich mosazné desky se jmény obětí války.
Nedělní noviny v Británii přinesly doklad takové 'mravní chudoby' i s fotografiemi. Zloději v Prestbury z památníku, který povalili, ukradli desku se jmény 41 padlých vojáků z první světové války. Občané se naštvali a vypsali odměnu 1000 liber za jejich dopadení. Jak ale upozornil zpravodaj ČRo v Londýně Milan Kocourek, často dopadeni nejsou.
O krádežích kovů z památníků ve Velké Británii informoval ve Večerním Radiožurnálu tamní zpravodaj ČRo Milan Kocourek
Ke kampani proti zlodějům památníků se připojila i manželka následníka trůnu Camilla, vévodkyně z Cornwallu. Stala se patronkou nadace pro britské válečné památníky, která chystá proti zlodějům akci, na kterou prý hned tak nezapomenou.
Nadace pro válečné pamětníky pečuje o památku padlých ze všech konfliktů, kde byli britští vojáci v akci. Celkem se stará o 100 tisíc památníků po celé Británii. Většinou jde o plakety, desky nebo prosté kříže se jmény padlých.
V neděli 13. listopadu se v Británii slaví den příměří z doby první světové války. BBC zahájí výzvu ke sbírce, aby se na každém ze stovky tisíc památníků objevily známkovače. Jde o tajnou šifru, kterou vyvinul místní detektiv se svým bratrem chemikem, a používá se běžně v domácnostech proti zlodějům. Zloději šifru nevidí, ale pod ultrafialovým světlem se zobrazí. Památníky by jí měly být opatřeny do roku 2014 - ke stému výročí první světové války.
Lidé v honbě za penězi vyzvedávají kovové předměty i vraků lodí na mořském dně. Jde o na nizozemské lodi, které vyzvedávají kovové předměty z vraků 3 britských lodí potopených za první světové války. Potopila je německá ponorka 35 kilometrů od nizozemských břehů v roce 1914 a utopilo se 1500 námořníků.
Na akci nizozemských lodí, které vlastní společnosti na vyzvedávání věcí z mořského dna, si stěžují vedoucí činitelé asociací válečných veteránů 7 evropských zemí – mezi nimi Rakouska, Německa a Británie. Veteráni říkají, že válečné hroby by měly být respektovány a nedotčeny, a neměly by být považovány za zdroje zisku. Na lodi potopené v mezinárodních vodách se ale nevztahuje žádná jurisdikce.
