V Bruselu se mluví o dohodě s Řeckem, v Aténách o možných předčasných volbách
Celou noc jednali zástupci zemí eurozóny v Bruselu o podmínkách záchranné půjčky pro Řecko, ráno dospěli k dohodě. Řecký premiér souhlasil s tvrdými reformami i s tím, že je parlament musí brzy schválit. Z Atén mezitím zaznívá na adresu předsedy vlády kritika, někteří členové koalice nesouhlasí s ústupky.
„Eurosummit dosáhl jednomyslné dohody,“ uvedl před devátou hodinou ráno SEČ na twitteru šéf Evropské rady Donald Tusk.
Podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase dosáhlo Řecko restrukturalizace dluhu a střednědobého financování v podobě růstového balíčku v hodnotě 35 miliard eur (949 miliard korun).
Tsipras po jednání označil podmínky nové dohody o finanční pomoci za velmi tvrdé, podle něj však zajistí stabilitu země.
Součástí dohod je i fond, do nějž by Řecko mělo převést aktiva. Podle německé kancléřky Angely Merkelové „za určitý čas“ vygeneruje 50 miliard eur. Peníze mají být použity ke snížení řeckého dluhu i k rekapitalizaci řeckých bank. Zbývající prostředky budou použity na další snižování dluhů a část bude moci řecká vláda investovat.
Podle informací, které pronikaly na veřenost v průběhu jednání, se právě na podobě fondu nemohla dlouho eurozóna s Řeckem shodnout.
V dalších věcech se podařilo najít shodu už dříve. Třeba v tom, že řecký parlament musí přijmout tvrdé reformní zákony, jak požadují lídři zemí platících eurem.
Už do středy by tak Atény měly reálně začít schvalovat reformní zákony týkající se daní, penzí či justice. Na základě této „obnovené důvěry“ by pak země měla dostat pomoc.
Formálně ještě rozhodnutí musí potvrdit několik parlamentů členských zemí eurozóny včetně toho řeckého. Někteří řečtí politici se však staví proti ústupkům, a to včetně členů vládní koalice.
Mluví se dokonce o možných předčasných volbách, ale tato varianta je v současnosti spíše nepravděpodobná.
V Bruselu obavy z těchto hlasů po jednání příliš nerezonovaly. „Jsem přesvědčen, že řecký parlament přijme všechna rozhodnutí, která jsme učinili,“ řekl na tiskové konferenci na dotaz Českého rozhlasu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Na další pomoci Řecku se prostřednictvím záruk nejspíš bude podílet i Česko
Číst článek
Než Řecko na pomoc z tříletého programu ESM dosáhne, chvilku to potrvá, a země tak bude potřebovat jiný úvěr.
Podle názoru šéfa eurozóny a nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema by se během tohoto krátkého období měly na zárukách za půjčky pro Řecko podílet všechny země Evropské unie, tedy i Česko. „Na podrobnosti je zatím brzy,“ řekl v odpovědi na dotaz Českého rozhlasu.
Nejspíš by to znamenalo použít celounijní záchranný fond EFSM, s čímž by však museli souhlasit ministři financí zemí EU.
Tyto záruky by pak asi už na podzim převzal záchranný fond eurozóny ESM. Česko by tak za malou část půjček Řecku ručilo nejvýš několik měsíců. Podle velmi předběžných propočtů by se mohlo jednat o záruky v přepočtu maximálně za zhruba čtyři miliardy korun.
Část řecké vlády nesouhlasí s navrhovanými reformami. Deníky píší o 'zrůdném memorandu'
Číst článek
Běžní Řekové se teď zajímají zejména o to, zda se dostanou ke svým úsporám, platům či důchodům, které mají v řeckých bankách.
Banky jsou zavřené a lidé si mohou vybrat denně jen omezenou částku z bankomatu. I o to by mohli přijít. Vše závisí na tom, zda bude Evropská centrální banka dál poskytovat peníze řeckým bankám.
