V Bruselu začíná summit EU, lídři se zaměří i na společnou ochranu hranic
V Bruselu dnes začíná summit Evropské unie. Na programu bude mimo jiné budoucnost Velké Británie v Evropské unii, uprchlická krize nebo jednání o zavedení unijní pohraniční stráže. Její vznik navrhla Evropská komise právě v reakci na uprchlickou krizi. Vnější hranice schengenského prostoru by měly hlídat společné evropské jednotky.
Státy jako Řecko momentálně nezvládají hlídat vnější hranice Schengenu. Evropská komise proto chce, aby v budoucnu v podobných případech s ochranou hranic pomohly společné evropské jednotky.
Česko, které nemá schengenskou hranici, plán podporuje včetně toho, aby mohla Evropa stráž do dané země poslat i proti její vůli. To by mohlo nastat v případě, kdy by daná země při ochraně hranic selhala, ale přesto odmítala pomoc ostatních.
O postojích České republiky k tématům, kterými se bude zabývat summit EU v Bruselu, mluvil Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti
„Jednalo by se o zcela mimořádný případ,“ říká místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Plán kromě Čechů podporují Němci nebo Francouzi, odmítají ho Řekové nebo Poláci. Vznik Evropské pohraniční stráže by ale musely schválit členské země i Evropský parlament.
„Bez Schengenu přijdeme o hlavní evropský symbol. Je to velmi nebezpečné a velmi drahé. Musíme začít tím, že chceme zachovat Schengen, a musíme pro to udělat některé věci, jako je třeba zavedení evropské pohraniční stráže. Abychom věděli, že jsme schopni hlídat evropské hranice kdykoliv a kdekoliv bude potřeba,“ vysvětluje český postoj Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti.
„V posledním roce jsme nabízeli stovky našich expertů, pohraničníků, dále vybavení, jako jsou auta s termovizemi. Pomáhali jsme i jednotlivým zemím, které měly problémy zvládnout uprchlickou vlnu. Máme naše pohraničníky ve Slovinsku, Maďarsku. Teď požádala o pomoc Makedonie,“ uvádí Prouza.
Setrvání Británie v EU
Dalším citlivým tématem na summitu bude Velká Británie. Britský premiér David Cameron slíbil, že do konce roku 2017 uspořádá referendum o setrvání země v EU. Do té doby chce pro Británii vyjednat nové podmínky. Největší spory se asi očekávají kolem navrhovaného omezení sociálních dávek přistěhovalcům z Evropské unie.
Cameron své návrhy poslal šéfovi unijních summitů Donaldu Tuskovi už v listopadu. Celkem jde o čtyři okruhy.
O těch, které se týkají měnové politiky, hospodářské soutěže a státní svrchovanosti, se podle Tuska i unijních diplomatů dá jednat. Jak se však ukázalo po setkání Camerona s představiteli unijních zemí, hlavní problém je v požadavku Londýna, aby lidé přicházející na britské ostrovy z jiných zemí EU měli nárok na sociální dávky až poté, co budou v Británii čtyři roky žít a přispívat do sociálního systému.
Takové řešení by prý diskriminovalo unijní občany a je v rozporu s evropským právem.
Tři ze čtyř navrhovaných okruhů, například lepší konkurenceschopnost, méně byrokracie, podporuje podle Prouzy i Česká republika:
„Ovšem čtvrtý požadavek, tedy právo srocovat občany EU do kategorií, je něco, co je pro nás naprosto nepřijatelné. Nemůžeme nikdy kývnout na to, že by Češi měli jiná práva než Britové.“
Cameron chce na summitu EU prosazovat omezení sociálních výhod pro unijní přistěhovalce
Číst článek
Česko by podle Prouzy na druhou stranu nerado vidělo vystoupení Velké Británie z Evropské unie:
„Není pochyb o tom, že Evropská unie by bez Velké Británie byla výrazně slabší. Chceme udělat vše pro to, aby Británie v unii zůstala. I proto s Brity intenzivně mluvíme. Naposledy předevčírem premiér telefonoval s Davidem Cameronem.“
