V Bruselu září jako vzpomínka na Václava Havla neonové Srdce
Na sídle Evropského parlamentu v Bruselu se v předvečer výročí úmrtí českého exprezidenta Václava Havla rozzářilo neonové srdce z dílny Jiřího Davida. Stejné, více než 15 metrů velké srdce, svítilo před lety i na Pražském hradě.
Zhruba 300 kilogramů vážící dílo od výtvarníka Jiřího Davida rozsvítil místopředseda Europarlamentu za ODS Oldřich Vlasák. Dívaly se asi dvě stovky lidí.
„Samotné Srdce, ačkoli zlidovělo na Havlovo srdce, je stále uměleckým artefaktem, který má ještě jiné přesahy a kontexty. Je to samozřejmě spojené s Václavem Havlem, ale nikdy to nebylo dělané na objednávku. I on sám říkal, že by byl narcis, kdyby srdce, které bylo tehdy nad Hradem, přijímal jako svoje vlastní,“ říká Jiří David.
Symbol srdce začal Václav Havel používat po roce 1989. Většinou ho připojoval ke svému podpisu. David říká, že chtěl najít nějaký pozitivní symbol té doby.
„Symbol, který bude mít snad ne kýčovitou, ale svým způsobem patetickou a zároveň sebe zpochybňující formu. To byl jeden z důvodů, proč jsem vytvořil tento objekt nad Prahou“.
V Praze vyvolalo před deseti lety srdce velké spory a spousta lidí byla proti. V Bruselu zpravodaj Českého rozhlasu žádné negativní ohlasy nezaznamenal. Všichni, se kterými mluvil, srdce naopak oceňovali a považovali ho za velmi pěkný symbol.
Rozsvícení neonového srdce sledoval v Bruselu i zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska
S nápadem umístnit srdce v Bruselu přišel pražský magistrát a zaštítil ho místopředseda Evropského parlamentu za ODS Oldřich Vlasák. Podpořilo ho také vedení europarlamentu.
Srdce zůstane na budově Evropského parlamentu až do konce ledna příštího roku. Kvůli instalaci se muselo upravit. Změnami prošla konstrukce i neonové trubice, které nahradily diody.
Výročí úmrtí Václava Havla připomněla mše v Pražské křižovatce
Číst článek
