V Chorvatsku oslavují kladný výsledek referenda o vstupu do EU
Pro vstup do Evropské unie se ve včerejším referendu vyslovilo 66 procent hlasujících Chorvatů. Konečný součet hlasů přivítala jak vládní koalice, tak největší opoziční strana Chorvatské demokratické společenství.
„Výsledek referenda je dobrý, Chorvatsko si zvolilo Evropskou unii a podle všeho se jejím členem stane 1. července 2013,“ řekla chorvatské televizi bývalá premiérka Jadranka Kosorová.
Pro vstup do Unie hlasovalo nejvíce občanů v Záhřebu a nejméně na pobřeží od Dubrovníku po Zadar.
K urnám přišlo jen 44 procent voličů a z nich jen dvě třetiny hlasovaly pro. Fakticky se tedy pro vstup Chorvatska do Unie vyslovila jen třetina oprávněných voličů. Chorvatsko na rozdíl od jiných zemí nemá stanovenou hranici 50 procent pro platnost referenda.
„Bylo to očekávané, výsledek naznačovaly všechny průzkumy veřejného mínění. I když tak jednoznačné schválení může být pro někoho překvapením vzhledem k protievropským náladám, které doprovázely zhruba před rokem demonstrace proti odsouzení generála Ante Gotoviny,“ přiznává zahraničně-politický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.
Generál Gotovina, odsouzený evropským tribunálem k 24 letům vězení, však paradoxně vyzval k účasti a kladnému hlasování v referendu. Pro vstup do Unie agitoval například lyžař Ivica Kostelić.
Referendum mělo podporu nejsilnější strany, která je od podzimu v opozici – Chorvatského demokratického společenství. Proti vstupu naopak byli národovci včetně armádních veteránů, kteří bojovali se zbraní v ruce za nezávislost Chorvatska a nelíbí se jim, že se nyní podle nich tak těžce vybojované nezávislosti Chorvatsko vzdávat.
Chorvaté dali hlasováním najevo, že důležitější než krize eurozóny jsou pro ně dlouhodobé výhody spojené se členstvím v Evropské unii.
„Politicky se Chorvatsko cítí být součástí Evropy, roli hrály i výhody, které členství v EU znamená pro sousedské vztahy – například bývalé rozpory se Slovinskem se mohou ve větším celku řešit daleko lépe,“ vysvětluje Slezák.
