V čínštině přibylo za 7 let 3 tisíce výrazů. Díky společenským změnám i internetu
Změny ve společnosti ovlivňují i používaný slovník. Potvrzuje to i poslední vydání čínského slovníku, který obsahuje tři tisíce nových výrazů a frází. Podle expertů navíc podobu současné čínštiny určuje i internet, který se v Číně stává důležitým komunikačním prostředkem.
Máloco dnes v Číně není kej-li nebo lej-žen. Tedy úžasné či šokující. Podobné výrazy používané zejména příslušníky mladé generace se v nejlidnatější zemi světa linou doslova ze všech stran.
Změny, kterými čínská společnost v posledních letech prochází, ať už v sociální, ekonomické nebo technologické oblasti, jsou totiž obrovské, a tak není překvapením, že se odráží i v jazyce.
Zatímco v luxusních obchodech nakupují prakticky jen šou-fu, tedy ti nejmajetnější, v chudinských čtvrtích se pohybují i-cu, v doslovném překladu mravenci. V tomto případě se ale daným výrazem označují dělníci s nízkými příjmy.
Změny ve slovníku současných Číňanů zachytil zahraniční redaktor Robert Mikoláš
Tvůrci posledního, v pořadí už šestého vydání čínského slovníku přiznávají, že museli reflektovat i všechny problémy, které Čínu trápí, bez ohledu na to, zda jde o fenomén novinářů umlčovaných úplatky, takzvaný feng-kchou-fej, či o podváděné manžele a manželky, pchi-tchuej.
Tradiční rodina už je v Číně dávno minulostí a počet rozvodů právě kvůli nevěře jednoho z partnerů prudce roste. Možná i proto je na internetu stále více třicátníků, kteří mají v kolonce "vztah" napsáno slůvko šeng-nan, nezadaný. Zároveň tím ale jen potvrzují, že mnozí mladí Číňané budují raději kariéru.
Nový čínský slovník obsahuje celkem 65 tisíc výrazů, oproti předchozímu vydání z roku 2005 je tak bohatší o tři tisíce slov a frází. A je pravděpodobné, že brzy přibudou další.
