V Drážďanech si připomínají vybombardování města
Tichá vzpomínka na tisíce mrtvých, lidský řetěz, pochod neonacistů a policejní manévry. 13. únor je už tradičně náročným dnem pro saskou metropoli. Letos si Drážďany připomínají už 66. výročí vybombardování svého města.
Několik tisíc obyvatel Drážďan si dnes opět připomíná oběti bombardování města spojeneckými letouny. Odpoledne vytvoří jako symbolickou hráz proti neonacistům kolem centra živý řetěz.
Pravicoví extrémisté každoročně využívají výročí k demonstracím proti tzv. bombovému holocaustu Němců a tvrdí, že v saské metropoli zemřelo až 300 tisíc lidí. Podle historiků si spojenecký útok vyžádal životy 25 tisíc lidí.
I letos je policie, kterou posílily jednotky z dalších spolkových zemí, připravena oba tábory přísně oddělit. Tradičně také zpřísnila kontroly na hranicích, aby zabránila příjezdu pravicových extrémistů ze sousedních zemí.
Podle odhadů se totiž tento víkend do Drážďan vypravilo na 1500 neonacistů, které sezvala extremistická Východoněmecká mládežnická organizace. Stranou nezůstávají ani antifašisté, kteří na dnešek vyhlásili akci Drážďany bez nácků.
V Odpoledním Radiožurnálu jsme hovořili s Frauke Wetzel, která v saské metropoli situaci sleduje.
Jak v Odpoledním Radiožurnálu uvedla Frauke Wetzel, která v saské metropoli situaci sleduje, počet extremistů nelze odhadnout. „Jsme velice blízko centra, ale zatím jsem viděla málo neonacistů. Zato je tady hodně lidí, kteří přišli uctít památku obětí bombardování. Policie udělala řadu opatření, aby k incidentům nedošlo,“ přiblížila.
Kobercové nálety
Mezi 13. a 15. únorem 1945 zažila saská metropole Drážďany asi nejhorší období své historie. Město, ve kterém našly útočiště desetitisíce uprchlíků z východu, se stalo terčem masivních náletů britských a amerických bombardérů. Po nich zůstaly v ulicích tisíce mrtvých. Kritici tvrdí, že v pozdní fázi války byl útok takového rozsahu už zbytečný.
Američané za války poukazovali na 110 průmyslových podniků v Drážďanech, ze kterých ale většina ležela na předměstí. Britové zase dva dny po náletu oznámili, že cílem operace "Thunderclap" bylo přerušení německých zásobovacích tras.
Dodnes ale někteří lidé, a to nejen v Německu, označují únorové nálety na Drážďany za válečný zločin. Tento výraz použil třeba německý nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass nebo někdejší šéfredaktor britských Timesů Simon Jenkins.
