V Dubaji se otevírá nejvyšší budova světa, mrakodrap Burdž Dubaj
V Dubaji se dnes otevře nejvyšší budova světa. Mrakodrap nazvaný Burdž Dubaj bere svou výškou dech - měří přes 800 metrů. Ocel použitá v konstrukci dubajského obra by obepnula čtvrtinu rovníku. Tím ovšem výčet rekordů spojených s touto stavbou zdaleka nekončí.
Dvě minuty trvá cesta nejrychlejším výtahem světa, který vás vynese k vrcholu mrakodrapu rychlostí kolem 40 kilometrů za hodinu.
Když pomineme, že to je největší konstrukce, jakou kdy člověk postavil, pozoruhodné je i tempo stavby. Patra budovy, kterých je dnes 160, přibývala průměrně po jednom za týden.
Čtrnáct tisíc dělníků pocházelo skoro z padesáti zemí a mluvilo pětatřiceti jazyky. Pracovali 24 hodin denně po dobu pěti let.
"Všichni chtějí postavit nejvyšší budovu na světě. Snaží se o to Číňané a spousta dalších. Chtěli jsme, abychom titul nejvyšší budova na světě udrželi co možná nejdéle," vysvětluje Mohamed Ali Alabar, šéf společnosti Emaar, která mrakodrap staví.
Naráží přitom na to, že Burdž Dubaj předčí dosavadního rekordmana, tchajwanskou věž Taipei 101, ne o deset ani o 50, ale rovnou o 300 metrů. Náklady na samotnou věž dosáhly 1,5 miliardy dolarů.
Přesná výška zůstává tajemstvím
Vyjet do 124. patra znamená postavit se na nejvyšší vyhlídkovou plošinu na světě. Výhled odtud připomíná spíš pohled z letadla než ze střechy domu.
Nejdůležitější parametr budovy, tedy přesná výška, paradoxně zatím zůstává tajemstvím. Jisté je, že Burdž Dubaj překonal hranici osmi set metrů, ale kolik přesně měří, to architekti ani zadavatel projektu říct nechtějí.
Je to prý součást mystiky, která budovu obestírá. Architekti pouze vzkázali zvědavcům, že si výšku stavby mohou změřit podle jejího stínu.
Formule 1 mezi mrakodrapy
Hlavní architektem stavby je Američan Adrian Smith z chicagské firmy Skidmore, Owings & Merrill. Při designu se nechal inspirovat květinou Hymenocallis, jejíž členitý květ připomíná orchidej.
Rozhovor s šéfredaktorem portálu archiweb.cz Janem Kratochvílem pro Rádio Česko
Architekti museli oproti původnímu návrhu pootočit budovu o 120 stupňů. To jí umožní lépe odolávat nepřízni počasí, stejně jako půdorys budovy ve tvaru písmene ypsilon a ubývání hmoty po výšce.
"Nejmasivnější část v patě věž stabilizuje, ale jsou tam samozřejmě závaží a všechno je počítačově řízeno prostřednictvím senzorů. Jsou tam nejmodernější technické vymoženosti, které se tam mohou objevit, je to taková formule jedna v architektuře," vysvětlil ve vysílání Rádia Česko šéfredaktor portálu archiweb.cz Jan Kratochvíl.
První mrakodrapy vznikly v 19. století
Závody o nejvyšší budovu světa se táhnou už řadu let, prakticky od vzniku mrakodrapů. První výškové budovy známe už z osmdesátých let 19. století. A tehdy se objevilo i označení mrakodrap, tedy skyscraper.
Vzhled se ale od té doby změnil. Na konci 19. století se za mrakodrapy považovaly budovy o deseti až dvaceti patrech. Dnes je to přes 100 pater. Mrakodrapem může být jen výšková budova, která je souvisle obyvatelná, nikoliv tedy vysílač nebo vyhlídková věž. Dalším kritériem je i výška - 100 či 150 metrů.
Lidstvo vedla ke stavbě mrakodrapů rostoucí populace, zvyšování cen pozemků a třeba v Chicagu to byl požár v roce 1871. Důležitou roli sehrál také rozvoj průmyslu, hlavně výroba oceli a vývoj výtahů.
V Česku je aktuálně nejvyšší budovou pražský City Tower na Pankráci se 109 metry. Vůbec prvním mrakodrapem v metropoli byl palác Všeobecného penzijního ústavu, dnes Dům odborových svazů. Baťův mrakodrap ve Zlíně zase byl svého času druhou nejvyšší budovou v Evropě.
