V Egyptě demonstrují islamističtí stoupenci svrženého prezidenta Mursího
Egyptští islamisté přichystali na dnešek mohutné demonstrace proti vojenskému převratu, který zbavil funkce prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva. Aliance egyptských islamistických stran totiž považuje sesazeného prezidenta i nadále za hlavu státu. Demonstrace začaly po velké polední modlitbě.
„S pomocí boží přivedeme prezidenta Mursího zpátky. Budeme ho bránit svou krví. Bůh tomu chce, abychom zvítězili. Jsme tu dnes, budeme tu i zítra a každý další den do doby, než se náš zvolený prezident vrátí,“ říká jeden z přívrženců Muslimského bratrstva.
Muhammada Mursího zbavila funkce hlavy státu armáda, která už našla jeho nástupce. Stal se jím předseda ústavního soudu Adlí Mansúr. Největší islamistická strana Muslimské bratrstvo sice vyzvala své stoupence k pokojným protestům, přesto panují obavy z možných násilných střetů.
Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček sleduje situaci v Egyptě
Egyptská armáda prohlásila, že právo na pokojné demonstrace bude respektovat, přesto se spolu s policií připravuje na případný zásah. V blízkosti míst, kde se konají velká shromáždění islamistů, teď stojí ozbrojenci i obrněné transportéry.
„Zajímavé je, jak armáda ostentativně ukazuje svou sílu, protože nad Káhirou prolétají každou chvíli formace stíhaček a bitevních vrtulníků. To má být asi psychologický efekt právě na demonstranty a zároveň psychologická podpora tomu druhému táboru, který požadoval pád Mursího,“ přibližuje blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Pátek bývá dnem demonstrací
Už od počátků takzvaného Arabského jara je pátek tradičním protestním dnem. Rozhodující demonstrace proti Mubárakovu režimu se konala v pátek 28. ledna 2011. Pátek je totiž v muslimských zemích volným dnem.
Muslimové jdou v poledne do mešity na hlavní modlitbu, odpoledne většinou patří rodinným výletům a procházkám. Pro organizátory protestů je nejsnazší mobilizovat demonstranty právě v době volna. Imám může navíc věřící při modlitbě ještě utvrdit v tom, že vyjít demonstrovat proti nespravedlnosti je vlastně dobrá věc.
Zprávy z dnešního rána hovoří o útocích islamistů proti vojenským postům na severu Sinajského poloostrova v okolí města Al-Aríš, které je poblíž hraničního přechodu do palestinské Gazy.
Útok ale nutně nesouvisí se sesazením prezidenta Mursího, problémy v oblasti přetrvávají už asi dva roky. Jedná se o jedinou oblast v Egyptě, kde se vláda potýká s přítomností extremistických militantních skupin.
Pro jedny demokracie, pro druhé puč
Zatímco Muslimské bratrstvo a většina západních médií mluví o událostech posledního týdne jako o vojenském puči, Egypťané, kteří Mursího pád podpořili, podle deníku Al-Ahrám namítají, že armáda pouze vyslyšela vůli lidu a pomohla jim svrhnout neoblíbenou vládu.
Opoziční vůdce Muhammad Baradaj zastává názor, že převrat slouží k nastolení demokracie. Muslimské bratrstvo ale vyhrálo v Egyptě několikero voleb, včetně těch prezidentských. Jeho příznivci proto mají velké výhrady ke generálu Sisimu, který puč vedl.
„V obecné rovině se ukazuje, že role armády je v Egyptě obrovská. Když byl svržen prezident Mubárak před dvěma lety v únoru, armáda hrála obrovskou roli. A velmi zajímavou. Také tehdy svým způsobem uklidňovala situaci. Já jsem v Egyptě byl a pamatuji si, že se lidé dovolávali role armády jako jakéhosi nestranného arbitra, který ochrání lidi před policií, policejním státem a bezpečnostním aparátem svrhávaného prezidenta Mubáraka,“ vzpomíná Břetislav Tureček ze zahraniční redakce.
V Egyptě je povinná vojenská služba, armádou tedy neprošlo jen málo místních mužů. Lidé s řadovými vojáky většinou sympatizují a na kontrolní stanoviště jim teď nosí jídlo a pití.
Vysoce postavení důstojníci ovšem z armády často odcházejí do civilního sektoru a potom vedou energetické závody, ministerstva, aerolinie a podobně. „Tam se hodně ukazuje, že Egypt byl dlouhá léta policejním bezpečnostním státem a že pak je i o vysloužilé důstojníky dobře postaráno,“ dodává Tureček.
