Po ratifikaci Lisabonské smlouvy i v Česku se Evropská unie začíná zabývat otázkou, kdo by se měl stát prvním stálým předsedou Evropské rady, tedy shromáždění premiérů a prezidentů sedmadvacítky. Funkci jakéhosi unijního 'prezidenta', a také pozici často nazývanou jako unijní ministr zahraničí vytváří Lisabonská smlouva.

Tento článek je více než rok starý.

6:58 4. listopadu 2009 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Někdejší britský premiér Tony Blaire, předseda lucemburské vlády Jean Claude Junker nebo nizozemský premiér mladistvégo vzhledu Jan Peter Balkenende? A možná žádný z nich. Mohl by to být také belgický federální premiér Herman van Rompuy, o kterém se podle agentury AFP mluví v diplomatických kruzích jako o kandidátovi, který by byl přijatelný pro všechny.

Předsedkyně Rompuyovy domovské Strany křesťanských a vlámských demokratů Marianne Thyssenová uvedla, že by to byla pro Belgii neuvěřitelná čest a bylo by to dobré i pro Evropu. Pro Belgičany by ovšem byl Rompuyův odchod ztrátou.

Stálý předseda Evropské rady by měl být vyjednávačem kompromisů a představitelem Unie navenek. Dnes se v této pozici po půl roce střídají čelní politici země, která právě Radě Unie předsedá.

Herman van Rompuy má šanci stát se prvním stálým předsedou Evropské rady. Evropští socialisté totiž chtějí obsadit místo unijního 'ministra zahraničí' a post předsedy rady by tedy měl připadnout pravici.

Pavel Novák, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít