V Evropě je nový stát - Kosovo
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Rozhodl o tom na mimořádném zasedání kosovský parlament. Premiér Hashim Thači přečetl text deklarace nezávislosti, podle které Kosovo bude demokratickým, laickým a multietnickým státem, který zajistí stejná práva všem obyvatelům. Toto vyjádření míří především k srbské menšině, která odmítá odtržení provincie od Srbska.
Mezinárodní síly KFOR mají zvýšenou pohotovost, řekl poradce velení KFOR David Frič. "Dnes jsou priority KFORu především ochrana enkláv, které jsou roztroušeny na jihu řeky Ibar. V enklávách k dnešnímu dni žije necelých 60 tisíc Srbů. Tam by nemělo dojít k tomu, k čemu došlo v roce 2004, to znamená, aby se neopakovaly pogromy, které byly tenkrát centrálně řízeny," upřesnil.
Kosovskou nezávislost by měly uznat Spojené státy a mnohé země Evropské unie. Stejný úmysl má i Česko. To kritizoval srbský ministr infrastruktury Velimir Ilič. "Češi, nedělejte to. Nebylo by to od vás hezké. My bychom vám to také neudělali," řekl srbský ministr Ilič.
Ze Srbska přišla zpráva podle očekávání - Bělehrad odtržení své jižní provincie nikdy neuzná. "Neuznáváme násilný vznik falešného státu na našem území. Jsme proti politice násilí, která je namířena proti Srbsku. Proto musíme jednotně zvednout hlas nesouhlasu proti aktu Kosova a Metochie," prohlásil srbský premiér Vojislav Koštunica.
Srbové projevili rozhořčení z nezávislosti Kosova útoky na ambasády západních států. V srbské metropoli Bělehradě napadl asi dvoutisícový rozvášněný dav mladých lidí velvyslanectví Spojených států amerických, protestující zaútočili i na ambasádu Slovinska a po městě zapalovali auta a kontejnery. V samotném Kosovu explodovaly dva granáty u budovy OSN.
Incident se také odehrál v Kosovské Mitrovici, která je centrem oblasti, kde žijí převážně kosovští Srbové. Ti jsou ale celkově v Kosovu národnostní menšinou. Další výbušninu se v Kosovské Mitrovici podařilo zneškodnit před budovou kanceláře Evropské unie. Přim násilnostech v Bělehradě bylo zraněno několik policistů a demonstrantů.
Klaus: Na samostatnost byl ještě čas
Podle českého prezidenta Václava Klause byl na samostatnost Kosova ještě čas. Jak řekl v České televizi, jednostranné vyhlášení samostatnosti je unikátní rozhodnutí a může mít špatné bezprecedentní důsledky. "Může to mít domino efekt, jak se říká. Mohou některé jiné části jiných států najednou přijít, že jim to tak úplně nevoní v tom větším státu, ve kterém se do dneška nacházejí," řekl Klaus.
Nicméně české ministerstvo zahraničí bere kosovskou deklaraci nezávislosti na vědomí,je ale podle něj nutné, aby k uznání nezávislosti Kosova přijala společné stanovisko Evropská unie. Měla by to udělat dnes na zasedání rady pro vnější vztahy v Bruselu. Podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry však bude dohoda velmi obtížná, protože některé státy EU s nezávislostí Kosova mají problémy.
"Pokud potup bude takový, že jednotlivé státy nakonec budou uznávat, a ne že se dohodneme na nějakém společném termínu, tak si myslím, že to bude někde na začátku poslední třetiny států. Jestli budeme tak 20. stát, myslím, že by to tak zhruba odpovídalo. I to, jaký na to má zdejší politika názor. Ale rozhodně nepředpokládáme, že bychom ten tah na šachovnici udělali hned jako první, to v žádném případě," uvedl Vondra.
Opoziční sociální demokraté si myslí, že jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova je nezodpovědné a předčasné. V České televizi to potvrdil Lubomír Zaorálek z ČSSD. "Bylo přijato usnesení, které vyzvalo všechny ústavní orgány této země, aby se respektovalo usnesení parlamentu, aby Česká republika neparticipovala na něčem, co je nerespektování mezinárodního práva. Tedy aby nepřijala nezávislost Kosova, protože to je výbušnou bombou," uvedl Zaorálek.
Rusko svolalo schůzi Rady bezpečnosti OSN
Na vyhlášení nezávislosti Kosova přišly ze světa rozdílné reakce. Podle očekávání odsoudilo kosovskou deklaraci nezávislosti Rusko. Moskva vyzvala ke svolání mimořádné schůze Rady bezpečnosti OSN. Ta se však - podle očekávání - nedohodla. Západní státy v Radě - stálí členové s právem veta - nezávislost Kosova připouštějí; Rusko a Čína podporují Bělehrad. Spojené státy zatím s uznáním nezávislosti srbské provincie čekají. Vyhlášení svrchovanosti vzaly pouze na vědomí. Politici v sousedním Polsku se shodují v tom, že krok Kosova je z hlediska mezinárodního práva sporné. Je to ale realita, se kterou je třeba počítat.
"Nejlepší by bylo, kdyby se Kosovo a Srbsko domluvily. To už teď nejde a vzniklá situace nemá dobré řešení. Charta práv národů hovoří o právu na sebeurčení i obraně teritoriální integrity státu. Tato dvě práva jdou proti sobě. Nejdůležitější proto je, aby v Kosovu respektovali lidská práva a aby tam nedošlo ke krveprolití," domnívá se předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Jacek Saryusz-Wolski.
Některé členské země Evropské unie mají s vyhlášením kosovské nezávislosti problém. Obávají se, že by se Kosovo mohlo stát určitým precedensem. Podle diplomatů se ale dá odhadnout, že většina členských zemí, hlavně ty větší, jako je Velká Británie, Německo a Francie, nezávislé Kosovo uznají. Nicméně najít jednotný společný názor mezi členskými zeměmi podle všeho nebude snadné.
