V Evropě sílí pravicový populismus. Hledají obětní beránky, na které převádějí agresi, říká politolog

Západní Evropu čeká letos řada důležitých voleb, které napoví, kterým směrem se bude Evropská unie ubírat. V mnoha evropských zemích sílí v posledních několika letech euroskeptické hlasy, volání po suverénních národních státech nachází stále více stoupenců. Podle německého profesora politologie Hajo Funkeho mají tyto odstředivé politické síly jednoho společného jmenovatele. Pravicový populismus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marine Le Penová, šéfka Národní fronty a prezidentská kandidátka. | Foto: Reuters

Volební rok začal v Nizozemsku, kde si ve středu zvolili stranu současného premiéra Mika Rutteho. Posílil ale i euroskeptik Geert Wilders. O měsíc později si budou Francouzi vybírat budoucího prezidenta či prezidentku. A v neposlední řadě se na zářijové parlamentní volby chystá i Německo. Ve všech těchto zemích sílí euroskeptické hlasy a protiuprchlické tendence.

To, co sledujeme v současné době v Evropě, jsou pravicoví populisté, říká emeritní profesor berlínské svobodné univerzity Hajo Funke, který se pravicovým populismem zabývá dlouhodobě.

Nizozemské volby vyhráli liberálové premiéra Rutteho, populista Wilders uznal porážku

Číst článek

„Pravicový populismus se obrací přímo k národu, sám přitom definuje, co lid je a co už není. Podle této logiky někteří do tohoto lidu nepatří. Pravicoví populisté se sami považují za ty, kteří o tom relativně autoritářsky rozhodují," vysvětluje Funke.

„A protože nemají plnou moc nad státem, hledají obětní beránky, na které převádějí agresi pocházející z frustrace, kterou sami svým veřejným působením stupňují. To může být establishment, Evropa, jednotná měna euro a v každém případě to jsou menšiny, které nechtějí mít v zemi - tedy uprchlíci a migranti," dodává Funke.

Geert Wilders odevzdává hlas ve volbách. | Foto: Reuters

V Německu dává odborná veřejnost i hlavní média přívlastek „pravicově populistický" straně Alternativa pro Německo, která vznikla před čtyřmi lety jako euroskeptické hnutí usilující o zrušení jednotné evropské měny. Během uprchlické krize se Alternativa pro Německo profilovala zejména jako protiimigrační a protiislámská strana. Pravicový populismus je pojem, který je v politologii pevně ukotvený.

„Hlavní charakteristický rys populistů je orientace proti establishmentu. Vystupují proti politickým a společenským elitám a osobují si právo zastupovat prostý lid,“ v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung to uvedl Frank Decker z bonnské univerzity.

Prokuratura může kvůli fotkám IS stíhat Le Penovou, europarlament ji zbavil imunity

Číst článek

„Na straně jedné je zlý establishment, který nerespektuje zájmy lidu, na straně druhé čistý národ, který je ve své podstatě dobrý. Populisté negují rozmanitost názorů a zájmů a podsouvají představu jednotného názoru lidu," řekl Decker.

Alternativa pro Německo je podle profesora Funkeho stranou, která má pravicově populistickou taktiku. „Podchytává starosti, které ale dále prohlubuje. Soustřeďuje se na úzkosti a obavy ve společnosti, které ale ještě zesiluje a přetváří je v resentimenty, namířené k menšinám, zejména k uprchlíkům," vysvětluje Funke.

Šéf braniborské Alternativy pro Německo Alexander Gauland na konci roku 2015 označil uprchlickou krizi a vysoký počet žadatelů o azyl v Německu jako „dárek". Bez nich - jak přiznal - by straně preference nestoupaly.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme