V Gdaňsku začaly oslavy 25. výročí udělení Nobelovy ceny Lechu Walesovi

Lech Walesa - legendární vůdce polského hnutí Solidarita - oslavuje 25. výročí udělení Nobelovy ceny za zásluhy v boji proti totalitnímu systému. V Gdaňsku uspořádal mezinárodní konferenci Solidarita pro budoucnost, na kterou pozval řadu zajímavých hostů z celého světa, například 14. dalajlámu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

dalajláma a Lech Walesa | Zdroj: ČTK
Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Dorazín o oslavách v Gdaňsku

Lech Walesa pozval do Gdaňsku kolegy - laureáty Nobelovy ceny: bývalého jihoafrického prezidenta Frederika de Klerka nebo íránskou disidentku Širín Ebadiovou. Přes satelit se ke konferenci připojí izraelský prezident Šimon Peres a sovětský exprezident Michail Gorbačov. Oslavenec Lech Walesa připomněl okolnosti, které udělení Nobelovy ceny před 25 lety předcházely:

"Hnutí, v jehož čele jsem stál, se trochu vyčerpalo. Boj s komunismem, výjimečný stav a nucená emigrace mnoha vynikajících opozičních aktivistů způsobily, že naše hnutí zesláblo. Nobelův výbor si toho všeho pozorně všímal a dospěl k závěru, že jsme statečně bojovali a dosáhli důležitých změn už před vyhlášením výjimečného stavu. Udělením ceny nás i mě Nobelův výbor povzbudil k další činnosti."

Jejím výsledkem byla jednání u kulatého stolu a v roce 1989 první téměř svobodné volby v zemích východního bloku. Argentinský nositel Nobelovy ceny Adolf Peres Esquivel na konferenci namítl, že jeden špatný systém vystřídal jiný.

Lech Walesa s tímto názorem zásadně nesouhlasí: "Neexistovala a dosud neexistuje žádná třetí cesta. Co jsme měli dělat? Měli jsme připustit anarchii? Komunistický řád se zhroutil a museli jsme přijmout systém, který je ovladatelný. Zavedli jsme jediný možný systém, protože třetí cestu asi nenajdeme."

Osobnost a názory Lecha Walesy rozdělují i polskou společnost. Část Poláků je přesvědčená, že pád komunismu byl ve skutečnosti spiknutím opozice a tajných služeb. Podle Ústavu národní paměti byl Lech Walesa už od roku 1970 agentem tajné bezpečnosti.

Walesa se těmto obviněním v rozhovoru pro Český rozhlas smál: "Víte, někteří si dokonce myslí, že jsem jako dvojitý agent o hodně zajímavější a více si mě váží. V době, kdy jsme opravdu bojovali, mi to ale nikdo do očí neřekl, a teď je každý generál. Je to náš vnitropolitický boj. Na Západě mi tyto debaty přinášejí jen další plus."

Walesovi příznivci většinou říkají, že i kdyby státní bezpečnost něco od Walesy zjistila, jeho význam by to neoslabilo:

"Nebuďme směšní. Walesovi jeho zásluhy nikdo nevezme, i kdyby se přetrhl. Nemám rád řeči o tom, že Walesa tajné bezpečnosti něco podepsal. Každý, koho v té době policie zadržela, přece ví, že musel něco podepsat. A kdo říká, že nic nepodepsal, tak lže."

"Pan Walesa si nějak poradí. My tady v gdaňské loděnici žijeme jinými problémy. Jestliže něco provedl, ať si to vyřídí se svým svědomím. Myslím si ale, že chce žít ve shodě se svou vírou."

Lech Walesa na všechny útoky reaguje typicky - směsicí humoru, velikášství i pokory: "Pán Bůh dává kříž podle velikosti člověka. A ten můj kříž je velký. Proto na mě tolik útočí. Ti malí nikoho nezajímají. Já teď už jen čekám v řadě na poslední zúčtování. Ať tedy Bůh spravedlivě zúčtuje to, se nám nepovedlo na této zemi."

Martin Dorazín, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme