V Haagu začal proces se Slobodanem Miloševičem
První den má za sebou největší soudní proces v poválečné historii Evropy. Před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu stanul bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Za jeho účast v balkánských válkách mu hrozí doživotí. Obžaloba proti němu čítá 66 bodů a zahrnuje mimo jiné genocidu Muslimů v Bosně a zločiny proti lidskosti během válek v Kosovu a v Chorvatsku.
Maratón stání odstartovala podle zvyku svým vystoupením hlavní žalobkyně Carla del Ponteová. Připomněla, že v Haagu začal největší proces novodobé historie, při kterém sedí jeden z největších politiků Balkánu. Je dobře, že lidé, kteří to žádali, mají před sebou "velkou rybu", která stojí za hromadou válečných konfliktů, dodala.
Del Ponteová Miloševiče v úvodní řeči obvinila z nejhorších zločinů proti lidskosti a z vypočítavé krutosti. Zdůraznila, že stojí před soudem kvůli politické odpovědnosti za násilí a války v 90. letech minulého století v Chorvatsku, Bosně a v Kosovu. Miloševič čelí 66 bodům obžaloby - mimo jiné z genocidy, zločinů proti lidskosti, vraždění a porušování válečných konvencí.
"Uznávám, že tento proces píše historii a obžaloba se podle toho bude chovat. Chci zdůraznit, že tento proces je namířený proti Miloševičovi, nikoliv proti srbskému národu, nebo Srbsku," uvedla prokurátorka.
Obžaloba zatím předvádí, že jejím hlavním cílem je ukázat, že války v Jugoslávii vznikly kvůli nové situaci v Evropě po konci studené války. Nová doba vynesla do čela Srbska Miloševiče, který posiloval a využíval srbský nacionalismus, popsal situaci člen týmu obžaloby Geoffrey Nice.
"Obyvatelstvo Jugoslávie i její vedení byli vystaveni nové situaci, novým pokušením. Nejvíce se to projevilo v Kosovu, kde tamní Albánci začali nahlas žádat, aby z Kosova byla nová svazová republika. Tento fakt šokoval Srbsko, které považuje Kosovo pouze za svou provincii," uvedl Nice. Miloševič podle něj zneužil obavy srbských obyvatel Kosova, represí potlačil práva kosovských Albánců a otevřel tak konflikt, který si vyžádal tisíce životů.
Soudní proces provázejí silná bezpečnostní opatření, protože před budovou soudu je několik desítek Miloševičových stoupenců. Ochranka ho kvůli tomu převezla do budovy ze Scheweningennu už v sedm hodin ráno, ačkoliv soudní proces začal před půl desátou.
Miloševič působí v síni velmi klidným dojmem a očekává se, že vystoupí s dlouhou obhajobou. Nemá s sebou žádného advokáta a podle tradice z předešlých stání se hodlá hájit sám.
Příprava soudního procesu s bývalým jugoslávským prezidentem trvala více než dva roky. Soud dal zapravdu prokurátorce Carle del Ponteové a spojil dohromady všechny tři klíčové etapy jugoslávské války - chorvatskou, bosenskou a kosovskou - Miloševičem buď rozpoutané, nebo podnícené či aspoň podporované. Bude se mluvit o Vukovaru, Prijedoru, o Sarajevu, Srebrenici i Prištině.
Obžaloba se teď bude několik měsíců snažit dokázat, že Miloševičova politika vedoucí k vytvoření takzvaného Velkého Srbska si vyžádala životy čtvrt miliónu lidí v Bosně, v Chorvatsku a v Kosovu. Pokud se Miloševičova vina prokáže, hrozí mu doživotí.
Západní média přirovnávají proces s Miloševičem k Norimberskému tribunálu po 2. světové válce. V Haagu vládne nervozita, protože tak velký případ tamní mezinárodní soud ještě neměl.
