Hlavní spor nadále panuje v otázce uspořádání Iráku - šiíté a Kurdové chtějí federativní stát, které dá více moci do rukou jejich oblastí na jihu a severu země. Sunité to však odmítají a přejí si silnou centrální moc v Bagdádu na jakou byli zvyklí za dob Saddáma Husajna.

Podle zpravodajů se Irák v návrhu ústavy nakonec popisuje jako federativní země, ale text nerozebírá, kolik moci budou mít jednotlivé federativní celky. Ačkoli v tom má spočívat ústupek sunitům, podle jejich prvních vyjádření není pro ně tento návrh přijatelný.

Faktem ovšem je, že šiítské a kurdské strany mají v parlamentu většinu a mohou tak schválit, že bude ústava předložena v referendu všem Iráčanům do 15. října tohoto roku. V tom případě ovšem hrozí, že sunnité začnou politický proces obnovy země ignorovat a tím se vytvoří podmínky pro další růst sektářsky či etnicky motivovaného násilí.

Washington si od přijetí ústavy slibuje, že významně přispěje ke zklidnění situace v Iráku. Jak ale informuje redaktor Vít Pohanka, pozorovatelé na místě jsou skeptičtí.

Milan Kopp, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít