V Íránu vrcholí přípravy na parlamentní volby. Vláda vyzývá lidi k co nejvyšší účasti
Írán se připravuje na páteční parlamentní volby. Budou to první volby od kontroverzních prezidentských před třemi lety, které tehdy vyvolaly protesty proti znovuzvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Něco podobného se zřejmě po parlamentních volbách opakovat nebude. Organizace Amnesty International, která sleduje dodržování lidských práv, uvedla, že íránské úřady výrazně stupňují tlak na odpůrce režimu.
Blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček, který v Teheránu sledoval jak prezidentské volby v roce 2009, tak i nynější parlamentní, na Rádiu Česko uvedl, že nynější předvolební kampaň je daleko chudší.
„Je to dáno také tím, že tehdy byla personifikovaná, bylo jen několik kandidátů, tentokrát jsou jich tisíce. Takže atmosféra je taková trochu rozvolněná v tom smyslu, že není soustředěná na nové tváře,“ přiblížil.
Předvolební atmosféru v Teheránu přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu zvláštní zpravodaj ČRo v Teheránu Břetislav Tureček
Připomněl, že důležitým rysem parlamentních voleb je také to, že nekandidují opoziční kandidáti. Kandidují jenom nezávislí kandidáti a různé konzervativní frakce, které se podílejí na současném vedení země.
Nejvíce sjednocujícím heslem kampaně je podle zpravodaje volání vlády po co nejvyšší účasti voličů, protože současné vedení od účasti odvozuje svoji legitimitu.
„Vždy v minulosti totiž vzkazovalo Západu, že když je volilo 70 až 80 procent lidí, nemůže být nelegitimní. Samozřejmě teď je to na vážkách, protože opozice se chystá volby bojkotovat,“ dodal zpravodaj s tím, že pro opozici by tak bylo vítězstvím, kdyby přišlo k volbám málo lidí.
Za ironii nebo dokonce cynismus označil fakt, že v Íránu je řada zablokovaných internetových stránek. „Vždy je tam nějaké varování. Místo BBC se například teď ukazuje nápis v perštině: ‘Sledují vás oči mučedníků islámské revoluce, zda přijdete k volbám‘,“ popsal.
Volební účast nebude vysoká
Tureček nicméně odhaduje, že volební účast nebude tak vysoká jako v minulosti. I když, jak připomněl, jinak to vnímají lidé ve městě a jinak na venkově.
„Na venkově žijí miliony lidí, kterým Ahmanidežád pomohl tím, že jim přerozděloval hodně peněz ze státního rozpočtu, ať už půjčkami nebo cílenými dotacemi. On vlastně rozebral velkou část ropného bohatství a dává to lidem podle počtu členů rodiny. Takže tito lidé budou zase volit konzervativce a je jim vcelku jedno, co říká opozice,“ vysvětlil.
Zároveň ale upozornil, že většina lidí v Teheránu, které Český rozhlas oslovil, na otázku, zda půjdou volit, uvedla, že nepůjde, protože systému nevěří. „Že se tak rozhodli právě pod dojmem toho, co se tady dělo při prezidentských volbách před třemi lety,“ dodal zpravodaj.
