V Istanbulu se chystá stavba nového křesťanského kostela. Po 90 letech
Po 90 letech se možná v Istanbulu začne stavět nový křesťanský kostel. V zemi, kde od nástupu premiéra a později prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k moci zaznamenávají neziskové organizace stále častěji omezování svobod a lidských práv, jde v tomto směru o jeden z mála pozitivních signálů.
Za poslední roky vyrostly v Turecku desítky nových mešit. Dokonce se začalo uvažovat o tom, že by největší turistický magnet v Istanbulu – bývalý křesťanský chrám Hagia Sofia – začal sloužit opět jako islámská modlitebna.
Návrhy na stavbu nových křesťanských kostelů turecké úřady naopak zatím vždy smetly ze stolu. Pětasedmdesátiletý pan Sarvajan proto přijal zprávu o tom, že se postaví nový křesťanský svatostánek s nadšením. I když…
O plány na stavbu křesťanského kostela v Istanbulu se zajímala zpravodajka Klára Stejskalová
„Popravdě si myslím, že nový kostel nepotřebujeme. Tady ve staré části Istanbulu máme šest kostelů a při bohoslužbách jsou většinou téměř prázdné. Lidé se tu odklánějí od náboženství, hledají si jinou zábavu,“ říká.
Při pohledu na všudypřítomné muslimské symboly je až neuvěřitelné, že ještě před sto lety byl Istanbul, tehdy ještě jako Konstantinopol, duchovním centrem řecko-katolické církve. Křesťané byli ve většině. Po pogromu v roce 1955 žije křesťanů v Istanbulu jen minimum, drtivá většina Turků se hlásí k islámu.
„Já sám nemám s muslimy žádný problém, ale řada mých známých z arménské komunity se necítí bezpečně. A některá turecká média čas od času píší na naši adresu velmi nepěkné věci,“ líčí další příslušník arménské křesťanské menšiny.
Současný konstantinopolský patriarcha Bartoloměj mluví o potřebném dialogu mezi muslimy a křesťany – zmínil to i tento týden při setkání s předsedou české Poslanecké sněmovny. Zřejmě i pro patriarchu tak bude stavba křesťanského svatostánku na předměstí Istanbulu, kde našli domov syrští křesťané prchající před občanskou válkou, vítaná.
Zatím ovšem nedošlo ani k položení základního kamene, a tak nakonec může jít jen o slib, podobně jako tomu je v případě povolení opět otevřít bohosloveckou školu na ostrově Chalki nedaleko Istanbulu.
Turecké úřady ji zavřely v roce 1985, a navzdory tlaku evropských politiků i církve zatím turecká vláda výuku nových křesťanských kněží stále odmítá povolit.
