V Japonsku pokračují záchranné práce. K národu promluvil císař
Japonsko se pokouší vzpamatovat se ze zemětřesení, následné vlně tsunami a také z havárie v jaderné elektrárně Fukušima. Kvůli hrozícímu výbuchu se právě k ní upírá největší pozornost.
Nad třetí blok elektrárny Fukušima Daiiči včera vzlétla záchranářská helikoptéra, aby ochladila reaktor a nádrž s vyhořelým palivem. Kvůli vysoké radiaci skončil tento pokus neúspěšně. Potíže hlásí už i čtvrtý reaktor. Vítr dosud vane směrem na oceán a zdraví nebezpečné je zatím stále jen 20tikilometrové okolí elektrárny.
Záchranné práce v místech postižených tsunami komplikuje sníh a vracející se zima. Trosky odklízí 80 tisíc členů domobrany. Vláda rozhodla povolat do služby i rezervisty, což je poprvé v historii ozbrojených složek.
Přestože Japonci nevydali žádné nové varování, pokud se jedná o zvýšenou radiaci ve vzdálenějších oblastech od Fukušimy, tak se nejen místní obyvatelé, ale i mnozí cizinci rozhodli opustit zemi. Několik vlád včetně české poslalo do Japonska zvláštní letouny. Stejný krok včera oznámilo Rusko.
Dopad na světové ceny elektřiny rozebral v Ozvěnách dne David Koubek a o projevu císaře Akihita mluvila Kristýna McDonald, podnikatelka žijící v Tokiu
Znepokojení, které v celém světě vyvolala japonská pohroma, už se promítlo také do řady ekonomických ukazatelů i cen elektřiny. V Německu zdražily dodávky do sítě pro duben téměř o dvacet procent. Hlavně v reakci na rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové odstavit dočasně sedm nejstarších jaderných reaktorů.
Promluvil císař
Odpověď některých vlád - na japonské události - může být místy přehnaná - a politicky motivovaná. Samotné Japonsko ale prochází nejtěžší krizí za dlouhé desítky let. Vážnost situace potvrdilo i zcela unikátní rozhodnutí císaře Akihita - oslovit národ v přímém televizním přenosu.
Císař volal po ohleduplnosti a vyjádřil přání, aby společně překonali tyto těžké časy. Je hluboce znepokojen tím, co napáchala vlna tsunami, a co se odehrává v elektrárně Fukušima 1. Doufá prý, že odtamtud už nebudou přicházet jen horší zprávy.
"Císař vždy představoval kotvu vývoje společnosti," zdůraznil ve Stalo se dnes japanolog Jan Sýkora z Karlovy univerzity
Kristýna McDonald, podnikatelka, která žije v Tokiu už řadu let, v Ozvěnách dne ocenila císařův projev. „Samozřejmě, to bylo něco nejen dojemného, ale byla to i slova vůdce a národ to potřeboval.Dokážu si představit, že to národ nejen ocenil, ale on se jim snažil dát nejen naději, ale i zdůraznit, že záchranu je třeba soustředit na oblasti, kde jsou postižení lidé tsunami, aby se lidé nezabývali jen nukleární katastrofou.“
Jak poznamenala, s manželem odletí do Prahy. „Je to pro mne těžké, na jednu stranu bych zde ráda zůstala, je pro mne nepředstavitelné opustit zemi, kterou jsem 11 let považovala za svůj domov, ale na druhou stranu, když jsem viděla, že se týmy 500 zaměstnanců stáhlo na 50, z mého pohledu to tam není pod kontrolou,“ poznamenala Kristýna Macdonald. Připomněla, že v Tokiu jsou dva tábory lidí. Jeden jadernou hrozbu nevnímá, druhý ji bere velmi vážně.
Japanolog Jan Sýkora z Karlovy univerzity ve Stalo se dnes zase připomněl, že císař je podle ústavy osobou nepolitickou a symbolem jednoty lidu. „V tomto smyslu se střeží jakkoli zasahovat do běžného života japonského státu. A pokud veřejně vystoupí, je to mimořádná událost.“
„Japonsko je v současné době v krizi. V krizi politické, ekonomické a hlavně v krizi hodnot. Císař vždy představoval kotvu vývoje společnosti. Pokud dnes apeluje, aby se lidé k sobě chovali slušně, pomáhali si, pak je to apel, který zaznívá z úst nejvíce povolaných,“ uvedl Sýkora.
Jak také připomněl, v dějinách se Japonci dokázali vždy stmelit v okamžicích ohrožení. „Vzájemná soudržnost Japonců v kritických okamžicích hraje významnou roli. Dovolil bych si tvrdit, že současná katastrofa, včetně té jaderné, jakkoli je strašným neštěstím, může mít pro japonskou společnost očistný, katarzní účinek. A možná, že jim pomůže nalézt tracenou identitu, ztracené hodnoty,“ doufá Jan Sýkora.