V Jižní Karolíně se rozhoduje o zákazu konfederační vlajky
V americké Jižní Karolíně se schyluje k historické bitvě. Ne ovšem v poli, ale na půdě tamního Kongresu. 150 let po skončení občanské války budou zákonodárci rozhodovat o osudu konfederační vlajky. Někdejší symbol otrokářských jižanských států dodnes vlaje nad sídlem místní vlády, což kritikové považují za útok proti všem obětem otrokářství i rasismu.
Už v pondělí senátoři drtivou většinou schválili odstranění konfederační vlajky ze státní půdy. Dnes diskutují o osudu vlajky členové Sněmovny reprezentantů.
Návrh má sice podporu většiny, podle některých odhadů ale republikánští zákonodárci budou chtít konfederační vlajku nahradit jiným způsobem, což celý proces odstranění může protáhnout.
O změnách ve vnímání konfederační vlajky na americkém jihu mluvila zpravodajka ČRo v USA Lenka Kabrhelová
Vlajku před dvěma týdny během pohřbu zavražděného reverenda v Charlestonu velmi ostře kritizoval i prezident Obama. Řekl, že vlajka měla z jihu coby státní symbol zmizet už dávno. Uvedl, že Spojené státy čeká tvrdá práce na tom zbavit se dědictví otrokářství a rasové segregace, které je bohužel stále velmi živé.
Mnozí lidé říkají, že teprve po nedávném rasově motivovaném útoku v Charlestonu si uvědomili, co vše konfederační vlajka, která je běžnou součástí života na jihu Spojených států, reprezentuje.
Poslední kapkou ve vnímání vlajky byla pro mnoho lidí fotografie mladého vraha, který je obviněn z rasově motivované vraždy devíti černochů v charlestonském kostele, s konfederační vlajkou.
O vlajce se diskutuje i v dalších státech amerického jihu. V Mississippi například konfederační vlajka tvoří část oficiální vlajky státu. Protestovali tam proto příznivci i odpůrci vlajky. V Texasu nedávno úřady zakázaly zobrazování konfederační vlajky na poznávacích značkách.
Debata o zákazu se ovšem vede pouze v rovině používání vlajky jako státního symbolu. V soukromí si lidé mohou používat vlajku, jak chtějí.
