V Makedonii pokračují násilné incidenty mezi Albánci a Makedonci
Nejméně 14 zraněných mají na svědomí víkendové etnické nepokoje v Makedonii mezi Makedonci a Albánci. Oba národy se navzájem obviňují z vyprovokování incidentů v několika makedonských městech.
V Makedonii se před 11 lety schylovalo k velkému etnickému konfliktu, za pomoci NATO a mezinárodních organizací a společenství se ale nakonec lokální nepokoje podařilo utlumit. Napětí mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci, kteří jsou většinou islámského vyznání, se ale úplně nepodařilo odstranit.
Konkrétním podnětem nové vlny násilí byly urážky na náboženském základě. Pravoslavní Makedonci na karnevalu v lednu urazili posměšky islámské obyvatelstvo. Další napětí vyvolal incident, kdy na konci února zastřelil policista na parkovišti dva Albánce, kteří se hádali o parkovací místo. Podle Albánců byla střelba etnicky motivovaná.
Nejnovější etnické nepokoje v Makedonii rozebral v Odpoledním Radiožurnálu Martin Dorazín ze zahraniční redakce.
Od té doby začalo napětí narůstat, až došlo k otevřeným srážkám. Martin Dorazín ze zahraniční redakce Radiožurnálu v této souvislosti připomněl, že násilnosti mají z velké části na svědomí i fotbaloví fanoušci, kteří patří k nejradikálnějším.
K nepokojům dochází zejména na severovýchodě země ve městech Gostivar nebo Tetovo, kde Albánci převážně žijí. K vlně nepokojů došlo také v hlavním městě Makedonie Skopje. Dokonce tam zapálili dřevěný most přes řeku.
V posledních hodinách se situace trochu uklidnila. Také díky tomu, že policie organizuje velmi přísné prohlídky v autobusech, aby lidé neměli sebou zbraně, nože a nic podobného, čím by mohli ublížit.
Albánci tvoří podle 10 let starých údajů 25 procent obyvatel Makedonie. 64 procent jsou Makedonci. Menšiny v zemi si trochu stěžují na národnostní útlak, žádají větší vliv na chod státu. Největším nebezpečím je ale podle odborníků radikální albánská skupina, která otevřeně podporuje sjednocení všech Albánců v sousedních zemích.
