V německém tisku se objevily názory, že za rozsáhlé povodně může i Česko

Meteorologové v Česku už nečekají žádný další významný vzestup řek. Zato v sousedním Německu neberou zprávy o pokračujících hrozbách konce. Dnes má rozvodněné Labe kulminovat v Braniborsku. Tisíce lidí podél řeky musely opustit své domovy. V této souvislosti se v německém tisku objevila obvinění, že za záplavy mohou i některé kroky na české straně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na zatopené město Pasov v Německu

Pohled na zatopené město Pasov v Německu | Zdroj: Reuters

V Německu povodně nepostihly pouze Labe, z břehů se vylily Sála, Dunaj i menší řeky. A tak se rozpoutala debata o tom, jestli jsou protipovodňová opatření přijatá v posledních letech dostatečná. Realita totiž ukazuje, že tomu tak není.

Lidé z toho obviňují politiky. Ti zase poukazují, že když opadl strach po povodních v roce 2002, začaly převažovat jiné zájmy. Někde ochrana nevznikla, aby se neuškodilo turistickému obrazu města. Jinde protipovodňovou ochranu zastavila občanská hnutí kvůli vzácným živočichům. Podle politiků je třeba, aby obecný zájem vždy převážil nad zájem individuálním.

Přehrát

00:00 / 00:00

O povodňové situaci v Německu mluvila zahraniční zpravodajka ČRo Klára Stejskalová. Hostem Radiožurnálu byl také zástupce správy vltavského Povodí, ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek

V souvislosti s německými záplavami se objevují i různá obvinění. Mluví se o tom, zda nešlo v některých případech ty dopady nějak zmírnit. V německém tisku se objevily články, podle nichž za povodně v Sasku mohou některé kroky na české straně.

Nedá se však říct, že by probíhala nějaká široká diskuze o české vině. Článek v periodiku Die Welt je dílem německého korespondenta v České republice, který popsal debatu vedenou v Česku, jestli neměly být přehrady upouštěny dříve. Běžní lidé v Drážďanech či Míšni sice občas prohodí, že velkou vodu jim posílají Češi, nejde ale o odborné názory.

Martin Sochor, hydrolog zodpovědný za protipovodňová opatření v Sasku, naopak tvrdí, že podle něj spolupráce mezi Saskem a Českem probíhala velmi dobře a kroky české strany pomohly snížit hladinu Labe například rozlitím u Litoměřic. Žádnou vinu na české straně nevidí.

Oficiální stížnosti nejsou

Že žádná oficiální stížnost z Německa nedorazila, potvrzuje zástupce správy vltavského Povodí, ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek.

Ojedinělým hlasům, podle nichž může obsluha českých přehrad za to, jak udeřily povodně v Sasku, nepřikládá zásadní význam. „Takové názory se objevují po každé povodni. Důvody jsou někdy více, někdy méně pochopitelné. V tomto případě si mezinárodní ostudu asi trochu děláme sami neuváženými úvahami,“ tvrdí Zídek a pokračuje:

„Přehrada pracuje se dvěma veličinami, které se propagují, a to je průtok a čas. Jestliže z přehrady nebylo vypouštěno víc, než je kulminační průtok, který do ní přitékal, tak veličině průtoku uškodit nemohla. Čas záleží na komunikaci, aby se vlny v jednotlivých důležitých místech nesčítaly.“

Podle Zídka je regulace přehrad ohromná zodpovědnost. „Vezmeme-li příklad Lipna: Jestliže v Českém Krumlově protékalo 300 kubíků v kulminaci, v Budějovicích 600, tak v případě, že by na hrázi došlo k poruše, oběma městy by protékalo 13 tisíc kubíků. To musí jít vše stranou a od určité chvíle, na to jsou právě manipulační řády, musí jít do popředí bezpečnost vodního díla,“ dodává Zídek.

Klára Stejskalová, Martin Křížek, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme