V Německu se kvůli sérii rasových vražd debatuje o pravicovém extremismu
Nejméně 10 vražd, 12 bankovních loupeží a jeden bombový útok má na kontě durynské trio neonacistů. Odhalení zločinů členů neonacistické scény vyvolává v Německu debatu o nové vlně pravicového extremismu i selhání zpravodajských služeb.
Sérii vražd v Německu přezdívají ‚dönerové vraždy‘. Dvě z obětí měli malé občerstvení s tímto v Německu velmi oblíbeným fastfoodovým jídlem, mezi oběťmi je prodavač zeleniny, květin, trafikant, drobní obchodníci a také jedna policistka.
Že jde o jednoznačně rasově namířené činy, jasně dokládá, že 8 obětí byli Turci.
Pachatelé mají na kontě i několik přepadení bank a také bombový útok v roce 2006 v Kolíně, při kterém bylo zraněno 22 lidí, převážně Turků.
Šlo o dva muže a jednu ženu, ve věku od 34 do 38 let. Dlouhé roky byli napojeni na neonacistickou scénu. Muži nakonec spáchali pravděpodobně sebevraždu. Ve vězení je proto pouze žena, která už od devadesátých let patřila ke krajně pravicové organizaci Durynská domobrana.
Žena ve vězení zatím mlčí, ale v jejím domě, navzdory tomu, že ho vyhodila před svým zatčením do vzduchu, se našla celá řada důkazů včetně velmi nechutného cynického videa, kde známá kreslená figurka růžového pantera na mapě Německa ukazuje místa činu zmíněných ‚dönerových vražd‘.
V bytě tria neonacistů se našly i další věci - dokumenty, zbraně, videa. Policie teď prověřuje i další útoky.
Zárodek skandálu
K první vraždě došlo už v roce 2000. Zdá se, že to je zárodek rodícího se skandálu. Žena byla v hledáčku Úřadu na ochranu ústavy už od roku 1998, takže je šokující, že mohla spolu s komplici podnikat takové množství zločinů, aniž si toho vnitřní rozvědka všimla.
Mluví se tu o zcela jasném selhání. Případem by se už tento týden měl zabývat i parlament, politici žádají po Úřadu na ochranu ústavy vysvětlení a potrestání těch, kdo v daném případě selhali.
K případu se vyjádřila i kancléřka Merkelová, podle které je třeba být ostražitý vůči jakékoli formě extremismu.
