V Německu spustili internetový portál o revolučních událostech roku 1989
Internetový portál proti ztrátě historické paměti. Tak bychom mohli nazvat nový německý projekt s názvem Friedliche Revolution (Mírová revoluce). Širokému publiku nabízí na internetu atraktivní formou informace o zlomových událostech roku 1989 hlavně ve východní Evropě, kdy se k zemi řítila takzvaná železná opona.
Portál Friedlicherevolution.de není jen zdrojem informací pro historiky a žurnalitsty, ale taky vynikající učební pomůckou. Té je víc než zapotřebí, protože - jak ukázaly některé průzkumy - znalosti školáků o této stěžejní kapitole německé historie jsou mírně řečeno mizerné.
"Žáci, kteří se o tématu napřed pochopitelně něco dozvědí ve vyučování, najdou na portálu třeba osudy pamětníků. Historické události tak získají na důvěryhodnosti a školáci budou vědět taky o dnešních postojích lidí. Proto je portál tak důležitý. Máme dodnes co do činění se zcela odlišným historickým vnímáním bývalé NDR," dodává historik Martin Sabrow.
Návštěvníci stránky se o historických událostech mohou nejen dozvědět, ale taky o nich online diskutovat. Portál nabízí v multimediální podobě taky informace o aktuálním dění, které s 20. výročí pádu Berlínské zdi souvisí.
"Mladší generaci můžeme do určité míry oslovit jenom prostřednictvím internetu. To nejsou pravidelní čtenáři novin a v knihovně je taky neuvidíte moc často. Je dobře, že portál umožňuje interaktivní zacházení s tématem, takže to pro mladé lidi může být určitě i zábava," pochvaluje si šéfka úřadu pro akta STASI Marianne Birthlerová.
Na realizaci projektu se ze spolkových zemí finančně přímo podílelo jen Sasko. Podle zmocněnce této spolkové země u berlínské vlády Erharda Weimanna, je zapojení této části Německa logické: "Vzpomeňte si na všechny ty mírové dialogy a demonstrace v Lipsku, Drážďanech nebo Saské Kamenici. V Plavnu pak poprvé zaznělo nahlas volání po znovusjednocení země, které se dostalo až do západoněmecké televize."
"Jen ten, kdo ví proč a za jakých podmínek vyšly před dvaceti lety statisíce lidí do ulic, aby se neohroženě zasadili o demokracii a svobodu, si ještě dnes umí těchto událostí vážit a mohou o nich informovat další generace. I dnes se najdou lidé, kteří mluví o přijatelné diktatuře a kteří cítí potřebu veřejné diskuse o tom, jestli NDR byla státem bezpráví nebo ne," obhajuje výpravný projekt předseda Spolkové nadace pro zpracování diktatury východoněmecké SED Rainer Eppelmann.
Přečtěte si také:
Ministr Tiefensee: Někdejší NDR by mohla za deset let dohnat chudší spolkové země
Němci chtějí urychlit rekonstrukci roztrhaných svazků bývalé komunistické policie
Na německo-českém kulturním happeningu se vzpomínalo na rok 1968
