V nepálské vesnici Selang přežili lidé zimu i díky pomoci z Česka
Loňské zemětřesení v Nepálu zabilo 9 tisíc lidí a statisíce připravilo o střechu nad hlavou. Nejvíce postiženi jsou stále obyvatelé chudých horských vesniček. Do jedné z nich putovala i pomoc ze sbírky Pomáhejte s námi Nepálu. Díky ní tak lidé ve vesnici Selang dostali vybavení na zimu i stavební materiál.
Vesnice Majdan, což v překladu znamená něco jako plácek nebo rovná plošina, leží v nadmořské výšce 2500 metrů. Od nejbližší silnice, kam se dá přijet džípem, se musí jít ještě víc než hodinu pěšky do kopce.
Sedmdesátiletý Minmar Šerpa tady žije půl století. Před rokem se jeho život změnil. Krátce před zemětřesením dostavěl nový dvoupatrový dům. Ten se zřítil a na jeho místě teď stojí provizorní obydlí ze silných fošen a vlnitých plechů.
Pod stropem visí stovky kukuřičných klasů a uprostřed místnosti se na trojnožce na otevřeném ohni vaří v hliníkovém kotli voda na čaj.
Minmar Šerpa vypočítává, že od dárců z Česka dostal dva balíky vlnitého plechu, kolo drátu, hřebíky, nepromokavou plachtu, dvě deky a matraci. Z plechu postavil dvě stěny domku a na matraci spí.
Rostou tu jen brambory a malá kukuřice
Osada Majdan je součástí vesnice Selang. Tvoří ji pět stavení a buddhistická stúpa. Když je dobré počasí, malebný obraz rámuje kulisa sněhobílých štítů himálajských velehor. Život tady ale není jednoduchý. Rostou zde jen brambory a maličká kukuřice.
Jaromír Marek navštívil rok po ničivém zemětřesení nepálskou vesnici Selang, do které putovala pomoc z Česka
O bramborách je živ i Gelbu Šerpa, který žije v osadě Syaule o dva kilometry níž. Během zemětřesení přišel o dobytek i o úrodu. Jeho dům je v troskách, nedaleko od něj si postavil boudu z prken a vlnitého plechu. V něm žije čtrnáctičlenná rodina.
Gelbu Šerpa ale vlastně ještě může mluvit o štěstí. Asi kilometr od jeho nového domku se na větrném kopci usadili lidé z vesnic a samot ležících v údolích, která zavalily kamenné laviny. Žijí v chatrčích daleko od svých políček, která jim zajišťovala skromnou obživu.
Šivatapa prý zachránil jen oblečení, které má na sobě. Na život v provizorním táboře si nestěžuje. Trápí ho jen nedostatek vody.
