V nizozemských volbách zřejmě vyhráli křesťanští demokraté
V předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku zvítězili podle prvních odhadů křesťanští demokraté dosavadního premiéra Jana Petera Balkenendeho. Podle nizozemské televize budou mít křesťanští demokraté v parlamentu o 150 členech asi 38 křesel. To by bylo o čtyři méně než po předchozích volbách v roce 2003.
Opoziční Straně práce přisoudila anketa u volebních místností 34 křesel. Znamenalo by to zisk osmi mandátů navíc oproti současnému stavu. Největšího úspěchu ale dosáhli socialisté, kteří budou mít podle odhadů až 30 mandátů namísto současných devíti.
O přízeň nizozemských voličů se ucházelo 24 stran, které se k volbám zaregistrovaly. Šanci dostat se do parlamentu měla kromě křesťanských demokratů především levicová Strana práce, která by měla získat přes třicet křesel. Proto se spekuluje, že by v Nizozemsku mohla vzniknout koalice dvou hlavních stran.
Bude ovšem záležet na tom, jak dopadnou i další strany, které jsou v současné době v parlamentu a mají šanci v něm zůstat. Jedná se o pravicovou Lidovou stranu pro svobodu a demokracii nebo socialisté, Demokraté 66 a podobně. Situace není nepodobná situaci v Česku a v jiných zemích Evropské unie, kdy hlavní politické strany mají a zřejmě budou mít problém sestavit stabilní vládu, pokud nepůjdou do velké koalice.
Tentokrát hlavním tématem nizozemských voleb nebylo přistěhovalectví. Veřejnost je těmito a podobnými tématy již unavená. Například muslimská poslankyně Farah Karímí řekla, že soužití menšin není již natolik určující téma, jak bylo v posledních letech, především v roce 2002 a v roce 2003.
Hlavními tématy tak v nizozemských volbách byly hospodářský růst nebo ekonomika. Místní hospodářství totiž zažilo po boomu v 90. letech určitou stagnaci a v roce 2002 až 2003 se ekonomický růst takřka zastavil. To přispělo k nervozitě zejména mezi skupinami sociálně slabších obyvatel, tím pádem k rostoucímu napětí vůči přistěhovalcům, žijících často ve velkých rodinách a požívajících velkorysou podporu státu.
Tento štědrý sociální systém se ovšem změnil, respektive byl postupně odbourán, a většina samotných Nizozemců tvrdí, že je těžší na státní podporu dosáhnout. Ekonomika se ovšem loni a letos vzpamatovala. Letos se očekává růst o tři procenta, podobně i příští rok. To je na poměry západní Evropy dost, a to dává velkou naději premiérovi Belkenendovi, že v úřadu zůstane.
