V Norsku inkluze funguje. Zdravé i postižené děti chodí do stejných škol

V Česku bývá ve školních hodinách často úplné ticho jen ve chvílích, kdy se učitel chystá zkoušet žáky. Třeba v Norsku ale narazíte i na třídy, kde jsou studenti potichu během celého vyučování. A to i přesto, že z vedlejší učebny je slyšet hluk. Do tamních škol totiž často s běžnými studenty chodí i neslyšící.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Škola Nydalen v Oslu

Škola Nydalen v Oslu | Foto: Pavla Lioliasová

V malé třídě právě usměvavá učitelka vysvětluje jedné studentce matematický příklad. V místnosti je ale naprosté ticho, protože obě ženy používají znakovou řeč.

„Jsem vystudovaná biotechnička. Pracovala jsem dlouhou dobu v nemocnici v laboratoři a potom se mě zeptali, jestli nechci učit ve škole,“ překládá matematikářku ze znakové řeči učitelka Bente Corneliussen.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve třídě probíhá výuka a přitom je tam úplné ticho. Učitelka i studenti jsou totiž hluší a ke komunikaci používají znakový jazyk. Ve vedlejší třídě se přitom učí slyšící děti. Právě tak to vypadá na škole v norském Oslu

Na školu Nydalen v Oslu chodí 900 studentů zhruba od 16 do 19 let. Je mezi nimi i padesátka neslyšících. Společně se všichni žáci potkávají třeba o přestávkách na chodbách školy nebo v jídelně.

Patří mezi ně i sedmnáctiletý Oliver, který našel způsob, jak se i přes svůj handicap v kolektivu prosadit.

„Většina mých kamarádů je hluchá, ale mám i slyšící kamarády, protože umím mluvit norsky. Proto je pro mě jednodušší si je najít,“ říká Oliver. Teď je ve druhém ročníku. A už má plány, co chce dělat po škole:

„Mám sen přestěhovat se do USA, do Hollywoodu, Los Angeles a být hercem. Vím, že okolnosti jsou proti mně, protože jsem hluchý. Takže hodně tvrdě pracuji, naučil jsem se anglicky. Myslím si, že tady zatím nebyl herec, který byl hluchý a uměl mluvit.“

Škola kromě toho vzdělává i padesátku mentálně postižených dětí. Ty navštěvují speciální třídy a součástí jejich výuky je třeba i praxe ve třech školních firmách.

Učitelka Inga Holten ukazuje třídu, která slouží jako kancelář firmy Heftig Kopi. V místnosti je počítač, několik kopírek a tiskáren.

„Mají vlastní mail a telefon k přijímání objednávek. Dělají kopie, laminují nebo vyrábějí brožury. Třeba příští týden máme setkání s rodiči, kteří přijdou za učiteli. A oni vyrábí jmenovky pro všechny. První je napíšou rukou, my jim zkontrolujeme, že to mají správně a potom je vytisknou a vyrobí stojánky na stoly,“ vysvětluje.

Stejně jako škola v Oslu pracují se znevýhodněnými žáky školy v celém Norsku. V zemi je jen jedna státní speciální škola.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme