V Pákistánu nejvíc pomáhá při povodních armáda
Povodně v Pákistánu postihly přibližně 14 milionů lidí, což představuje osm procent pákistánského obyvatelstva. Začaly před dvěma týdny jako důsledek monzunových lijáků. Zatím se mluví o více než šestnácti stech mrtvých, mnoho lidí se pohřešuje, statisíce dalších jsou bez domova.
Neutěšená, zoufalá situace lidí se zhoršuje. Zpravodaj CNN Rézá Sajáh natáčel u rozvodněného Indu v provincii Sindh. Líčí otřesné podmínky, ve kterých žijí, spíše přežívají, tisíce lidí, často v blízkosti mrtvých zvířat. Lidem hrozí nemoci a zpravodaj CNN popisuje děti, které mají kožní problémy.
Současně se podivuje, kolik dětí tam vůbec je, a říká, že lidé mají málo jídla, že tam není pitná voda a že lidé se dožadují pomoci, často marně. BBC s odkazem na paňdžábské úřady uvádí, že vyhladovělí lidé tam napadli humanitární pracovníky. Podle zpravodajů lidem stále nejvíc pomáhá armáda.
Dnešní návštěvu pákistánského prezidenta Ásifa Alího Zardárího agentuře Reuters potvrdila prezidentská kancelář, ovšem bez dalších podrobností, s ohledem na prezidentovu bezpečnost. Zardárího mnozí kritizovali, že si cestoval po Evropě během vůbec největší živelní pohromy, jaká zatím Pákistán zasáhla.
Zardárí se vrátil do vlasti v úterý a pak v Karáčí jednal o krizi. Mnozí v této souvislosti podotýkají, že Zardárí postrádá to, čeho měla jeho zesnulá žena Bénázír Bhuttová na rozdávání, totiž charisma.
Začal muslimský postní měsíc ramadán, věřící se mají postit během dne. Nicméně postižení mají v tomto směru výjimku. Jeden z významných pákistánských náboženských učenců, Muftí Muneebur Rehman, soudí, že lidé, postižení záplavami, by půst měli držet až později, že si ho mohou odložit.
Rizván Chálik, Brit pákistánského původu, v rozhovoru pro CNN uvítal načasování ramadánu. „Pokud jde o pomoc i peníze pro postižené, ramadán nemohl přijít v lepší dobu,“ řekl.
Mezinárodní pomoc
OSN požaduje více než 450 milionů dolarů. Spojené státy už přispěly padesáti pěti miliony na humanitární operace a přislíbily dalších více než 16 milionů dolarů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, protože zatím se mluví o dvou milionech lidí bez domova. Část těch peněz dostane Mezinárodní červený kříž.
Jenže stoupenci radikálního Talibanu v Pákistánu tento týden označili povodně za boží trest za to, že má země sekulární vládu. A Taliban vyzývá Pákistánce, aby zahraniční pomoc bojkotovali.
Organizace Transparency International v souvislosti se sbírkami na postižené upozorňuje, že peníze mohou jít na korupci nebo teroristické skupiny. Charitativní pracovníci oslovení CNN to ovšem popírají. Například imám Šajch Abdal Kvejum z mešity ve východním Londýně říká, že se ujišťují, že předávají peníze legálním organizacím.
Zpravodajové si všímají, že lidé – ve srovnání s rokem 2005, kdy Pákistán zasáhlo zemětřesení – si dnes dávají větší pozor na to, jakým organizacím přispívají. Potvrzují to i slova Razaula Karima z humanitární organizace Islamic reliéf. Podle něj by lidé měli dávat peníze jen těm organizacím, které už mají v humanitární oblasti určité výsledky.
Odhad škod je předčasný
Pákistánské úřady zatím mluví jen o nesmírně rozsáhlých škodách, které budou mít dopad na pákistánskou ekonomiku. Voda v postižených oblastech zničila úrodu obilí, cukrové třtiny, rýže, ale i bavlny nebo tabáku. Pochopitelně také zvířata, dobytek, domy. Pak je tady zničená infrastruktura. Úvahy o rozsahu škod jsou zřejmě zatím předčasné.
Do Pákistánu se chystá odletět také fotoreportér Jan Šibík. „Nejdůležitější je dostat se na místo co nejrychleji,“ řekl.
Dodal, že informace, které jsou v České republice jenom ze zahraničí, jsou trochu zkreslené. „Myslím si, že je důležité, aby do těchto oblastí jezdili i čeští novináři a aby na tamní povodně byl český pohled,“ řekl.
