V Polsku mají ženy kavárnu, kam muži nesmí
Skupina polských žen provozuje v polské Čenstochové kavárnu Babí léto, kam mají muži vstup zakázaný. Někteří z nich sice majitelky podniku zažalovali u soudu, odešli ale poraženi.
„Kavárnu jsem otevřela před sedmi lety. Ne kvůli zisku, ale pro zábavu. Mám spoustu kamarádek, celkem 40 a s nimi kavárnu spoluvlastním. Já mám ale největší podíl,“ říká Malgorzata Bieňkowska. A co bylo tím hlavním důvodem?
„Často se s kamarádkami potkáváme po práci nebo během dne. Jenom proto, abychom si babsky pokecaly. O dětech, o mužích. Ale ne vždy jsme byly mile vítané,“ vzpomíná podnikatelka.
„Mladí lidé si totiž myslí, že dospělé ženy by už neměly mít radost ze života. Měly by být doma s dětmi, háčkovat a ne se bavit v barech. Ale to je stereotyp, který jsme chtěly změnit.“ A tak se zrodil následující nápad.
„Jednoho dnes jsme si řekly, že si otevřeme vlastní kavárnu. Budeme do ní moci chodit nenamalované, budeme se hlasitě smát a třeba si ukazovat podprsenku, kterou si jedna z nás koupila. Chtěly jsme se cítit svobodně,“ argumentuje majitelka kavárny. Je nutné ale zdůraznit, že s muži tyto ženy problém rozhodně nemají.
„Naopak, všem říkáme, že muže máme velmi rády. To nemá nic společného s žádným feminismem, od toho se držíme hodně daleko,“ brání se paní Malgorzata. A jedna ze zákaznic říká.
„Na začátku mě sem přitáhlo to, že je to podnik výhradně pro ženy. Občas je fajn si od mužského světa odpočinout. To mi bylo sympatické. Ale teď už sem chodím hlavně kvůli velmi příjemné atmosféře.“ A zaměstnankyně Babího léta dodává.
„Je to jiné než v běžných barech. Není tady žádná hlasitá hudba, můžeme si v klidu povídat. Nesmrdí tady žádné pivo a cigarety,“ pochvaluje si servírka Ewa. Babí léto je sice výhradně podnikem pro ženy, ale muži do něj také mohou vstoupit. Pod jednou podmínkou.
Muži jen s parukou
„Abychom jim znechutily vstup do baru, vytvořily pro ně nějakou bariéru, vymyslely jsme paruky. Každý muž, který chce do baru vejít, musí si u vchodu nasadit barevnou paruku. Většina to respektuje. Ale taky se stává, že přijde pán s dámou. On se urazí, je vzteklý, tříská dveřmi a paruku si nenasadí,“ říká paní Malgorzata. A jak toto nařízení vnímají ženy?
„Beru to s humorem. Je to vtipné, rozhodně to necítím jako diskriminační opatření vůči mužům,“ říká paní Joanna. A jaké bývají reakce mužů?
„Velmi různé. Většinou to berou s úsměvem, ale někteří pánové odcházejí rudí vzteky. Ti, kterým chybí nadhled. Ale rozhodně tady nepanuje žádná diskriminace,“ myslí si slečna Ewa.
Opačného názoru byl ale pán, který majitelky kavárny zažaloval. On se cítil diskriminovaný. Soudní proces sledovalo celé Polsko.
„Soudcem byl muž. K soudu nás šlo všech čtyřicet spolumajitelek kavárny. Jedna z nás je advokátka, tak nás zastupovala. Museli pro nás vyklidit největší místnost. No a vyhrály jsme. Soud rozhodl, že existuje volný trh, můžeme naši nabídku zacílit na libovolnou skupinu lidí. Pán se už proti výroku neodvolal,“ dodává na závěr majitelka kavárny jen pro ženy.
Zvětšit mapu
