Je vlahý varšavský podvečer. Ve středu města postávají před restauracemi skupinky kuřáků. Na to, že si nemůžou zapálit uvnitř, jsou už teď zvyklí.

Varšavanka Marta se kouření nechce vzdát, ale omezení jí nevadí: „Ne. Já s tím nemám problém. Určitě je to dobrá věc. Restaurace a jiná veřejná místa jako kavárny jsou teď bez kouře a to je dobře. Když si chceme zapálit, musíme jít ven a najít si jiný prostor," řekla Radiožurnálu.

Natálie a Gosia pokuřující opodál to vidí podobně. „Vůbec nemám problém s tím, abych šla ven před podnik a tady si zapálila. Podle mne je to úplně normální," říká Natalie. „Myslím, že je to dobře. Proč by měli být cítit kouřem lidé, kteří nekouří? Myslím, že je to dobré řešení," dodává Gosia.

To ale neznamená, že by se v Polsku nenašli také odpůrci zákazu. „Měli jsme tady na to téma také velkou diskuzi. Je přece jenom hodně lidí, kteří kouří, a nelíbilo se jim to. Hlavně se to ale týkalo zákazu kouření na takových místech, jako jsou autobusové zastávky a podobně. V restauracích a jiných podnicích už jsme si zvykli, že si musíme jít zakouřit do vyhrazeného prostoru, nebo ven. Ale ano - i tady se o tom vedla bouřlivá diskuze," dodává Marta.

„Myslím, že když si chci zapálit, najdu si k tomu vhodné místo. Teď je teplo, tak chodíme do restaurací se zahrádkou. V jiných podnicích ale prostě omezuji kouření. Vyjdu ven, když už to nemůžu vydržet a musím si zapálit. To je všechno," vysvětluje další varšavský kuřák Filip.

„Ať si lidé kouří. Ale v kavárnách, divadlech a restauracích by se kouřit nemělo. Kouř tam prostě nepatří," shrnuje to před jednou z varšavských restaurací pan Slawek, podle vlastních slov dlouholetý polský kuřák.

Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít