Jak dál s lustracemi, ptají se polští politici. Ode dneška už totiž neplatí lustrační zákon, jehož velkou část zrušil Ústavní soud.

7:54 16. května 2007 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lustrační prohlášení vyplnilo 50 tisíc osob, tedy asi jen desetina těch, kteří je měli do poloviny května podle zákona předložit. Zaměstnavatelé je většinou ani nepředali Ústavu národní paměti, který měl přezkoumat jejich pravdivost.

"Neměla jsem v úmyslu odeslat lustrační prohlášení před rozhodnutím Ústavního soudu. Teď je zase vrátím našim zaměstnancům," oznámila rektorka varšavské univerzity Katarzyna Chałasińská - Macugová. Pro širší veřejnost zůstanou zatím uzavřené i archivy bývalé státní bezpečnosti.

Média v této souvislosti poukazují na paradox: Poláci mohou nahlížet do akt tajných služeb v Německu, Česku nebo na Slovensku, ale ne u sebe doma.

Jak pokračovat v případě lustrací, má polský prezident Lech Kaczyński několik variant. Prezident navrhuje prakticky úplné otevření archivů bývalé státní bezpečnosti nebo prosazení ústavního zákona o lustracích, který by už Ústavní soud nemohl napadnout.

Přípravou novely zákona vládní strana Právo a spravedlnost pověřila maršálka Sejmu Ludwika Dorna. V parlamentu ale nespíš projdou jen drobné změny, na kterých se shodne většina politických stran. S jejich předsedy o tom bude prezident jednat příští týden.

Martin Dorazín, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít