Na adopci v sousedním Polsku nečekají jen děti v domovech, ale také senioři, kteří se zapojili do projektu Adoptivní babička. Starší lidé jsou speciálně vyškolení a čekají, až si je nějaká rodina vyhlédne.

5:00 21. října 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Jde o lidi, kteří nikdy žádné vnuky neměli nebo už jsou v dospělém věku, jejich rodina žije v zahraničí nebo se svými dětmi z různých důvodů nemluví,“ vysvětluje Piotr Klima, který adopci seniorů vymyslel. „Garantujeme, že konkrétní paní dítěti neublíží, což je nejdůležitější, nikoho neokrade, neudělá nic zlého. Chvíli trvá, než si na sebe obě strany zvyknou,“ dodává.

„Mě si děti adoptovali, protože moji vnuci nežijí v Polsku, vídám je velmi málo. Proto jsem kývla na projekt Náhradní babička a teď se starám o dvě děti,“ popisuje paní Barbara Mika. „Poprvé jsem šla do nové rodiny s velkými obavami. Bála jsem se, jak mě děti přijmou, ale sblížili jsme se okamžitě. Beru si je v průměru jednou týdně.“

Jak doplňuje Klima, senioři nemusí být v rodině denně, stačí párkrát za týden. Důležité prý je, aby dítě mělo kontakt ještě s někým starším než rodiče a aby mu nebylo líto, že babičku nebo dědečka nemá. „Jsem pro ně tetou, nenutím je, aby mi říkali babi. Vědí, že mají svou pravou babičku, a já ji občas zastupuji,“ dodává paní Barbara.

Dědečkové se zatím nehlásí

„Mluvíme o problému, kdy rodina potřebuje babičku, která by se na chvíli o děti starala, a my jako senioři zase hledáme možnost, jak být pro někoho potřební,“ tvrdí Piotr Klima.

Podle zakladatele adopce seniorů mají starší lidé potřebu předávat své zkušenosti a sdílet své koníčky. „Ukazuje se, že aktivní důchodci umí děti nadchnout, odlákat je například od počítače. Senioři se zase dostanou na procházku, nenudí se. Bohužel máme v adopci jen samé babičky. Pánové se do podobných aktivit příliš nehrnou – škoda,“ říká.

Senior se stane členem rodiny

Jak potvrzuje Barbara Mika, adopce je zdarma. „Kdybych za hlídání brala peníze, musela bych být pořád k dispozici, a to zase nechci, takže mě berou jako součást rodiny, což mi vyhovuje.“

Pro mnohé seniory může být taková adopce i velmi výhodná. „Babička je například chudá, rodina ji však bere na výlety nebo i k moři, takže ušetří a má o zábavu postaráno. Zvou ji do domu na oběd, dostává dárky. Nejdůležitější ale je, že se staří lidé cítí prospěšní a užiteční,“ uzavírá Piotr Klima.

Petr Vavrouška, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít