V Polsku si Václava Havla váží v podstatě všichni, říká politolog Ruczaj
Pietní připomínky prvního polistopadového prezidenta Československa Václava Havla se konají i na Slovensku. Podle agenturních zpráv se jich ale mnoho lidí neúčastní. Kondolence přicházejí také ze sousedního Polska, jehož představitelé zdůrazňují mimo jiné i společný boj proti komunismu před rokem 1989. Není náhoda, že na zítřejší pohřeb dorazí jako oficiální zástupce současné polské hlavy státu Havlův přítel Lech Walesa.
Podle Martina Šimečky, editora týdeníku Respekt, který žije převážně v Bratislavě, vzpomínkové akce na Slovensku nemají stejný základ, jaký je v Čechách.
O vztahu Slováků a Poláků k Václavu Havlovi diskutovali v Ozvěnách dne Martin Šimečka z týdeníku Respekt a polský politolog Maciej Ruczaj
„V Česku je jakoby přímý dotek s Václavem Havlem a se vším, co po sobě zanechal. Na Slovensku to není tak jednoduché. Myslím, že Slováci víceméně truchlí spíš soukromě a dívají se na televizi, asi převážně českou,“ uvedl Šimečka v Ozvěnách dne.
Sympatie pro posledního československého prezidenta jsou nicméně na Slovensku podle něj velké.
ČTĚTE TAKÉ: Přátele Václava Havla těší spontánní účast na pietě
„Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že nadpoloviční většina Slováků si Havla váží, ten průzkum probíhal začátkem letošního roku. To znamená, že ty sympatie jsou veliké a mnoho lidí říká, že to byl vlastně jediný prezident, na kterého mohli být pyšní.“
„Jiná věc je, že se ho tak trochu vzdali tím, že se rozhodli mít samostatný stát. Takže tam je trochu schizofrenická situace,“ poznamenal Šimečka.
Gdaňsk bude mít Havlovu ulici
Jednu z ulic se po Václavu Havlovi rozhodl pojmenovat severopolský Gdaňsk, kde za komunistického režimu vzniklo legendární opoziční hnutí Solidarita. Úcta k bývalému českému prezidentovi je ale v Polsku poměrně všeobecná, potvrdil v Ozvěnách dne polský politolog Maciej Ruczaj, který působí v pražském Polském institutu.
„Jenom když můžu usuzovat z množství projevů spoluúčasti, které přišly do Polského institutu zkrátka proto, že ti dotyční Poláci neznají žádného Čecha, tak psali nám. To o něčem svědčí.“
Oficiální postoj polského politického zastoupení a široké veřejnosti se v tomto ohledu podle jeho slov neliší.
„My jsme Václava Havla Čechům záviděli a záviděli jsme ho – což je v Polsku poměrně překvapivé – nad nejrůznějšími politickými štěpeními. Protože téměř každý proud toho postsolidaritního politického spektra si ve Václavu Havlovi něco svého našel.“
„Ty liberálnější kruhy ho obdivovaly jako velkého humanistu, jako obhájce lidských práv ve světě a intelektuála, zatímco pro ty pravicověji orientované byl symbolem antikomunismu, symbolem takového řekněme nedůvěřivého vztahu k Rusku, symbolem země, která provedla úspěšně dekomunizaci. Takže myslím, že Václava Havla si váží v podstatě všichni navzdory nejrůznějším ideologickým rozdílům v samotném Polsku,“ konstatoval politolog Maciej Ruczaj.
