V Polsku vzplál boj o média

Polský Sejm připravuje novelu mediálního zákona. Poslanci za vládní stranu Právo a spravedlnost navrhují řadu radikálních změn. Opozice se obává, že jde o snahu podřídit veřejnoprávní média stranické kontrole. Připomeňme, že Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských zvítězilo v parlamentních i prezidentských volbách a dosadilo své lidi do všech klíčových postů ve státě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sestava mikrofonů pro mluvené slovo | Foto: Pavel Šaman

Poslanci za vládní stranu Právo a spravedlnost navrhují řadu radikálních změn. Opozice se obává, že jde o snahu podřídit veřejnoprávní média stranické kontrole. Připomeňme, že Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských zvítězilo v parlamentních i prezidentských volbách a dosadilo své lidi do všech klíčových postů ve státě.

Novela mediálního zákona má podle vlády především přinést úspory. Stávající Státní radu pro rozhlasové a televizní vysílání tvoří devět členů - svou funkci zastávají šest let. Nová rada má být pouze tříčlenná s pětiletým mandátem a vláda ji chce sloučit s Úřadem pro telekomunikace a poštu, který například vydává licence a přiděluje kmitočty rozhlasovým a televizním stanicím. Sloučením by vznikl Úřad pro elektronické telekomunikace, který by vydával nebo odebíral licence a monitoroval vysílání.

"Domníváme se, že při realizaci vládního programu Levný stát a v rámci plnění předvolebních slibů máme právě v tomto případě příležitost ušetřit," zdůvodnil zmenšení Rady náměstek ministra kultury Jaroslaw Sellin.

Členy Televizní a rozhlasové rady navrhuje Sejm, Senát a prezident - každý jednu třetinu. V nedávných parlamentních a prezidentských volbách ale zvítězilo Právo a spravedlnost. Tříčlennou Radu by obsadilo svými lidmi. Veřejnoprávní média se bojí, že vláda zahájí čistky. Právo a spravedlnost si už v průběhu předvolební kampaně několikrát stěžovalo, že televize neměří všem kandidátům stejným metrem.

"Vedli jsme kampaň v obtížných podmínkách. Média nebyla našemu volebnímu výboru nakloněná," uvedl Przemyslaw Gosiewski, poslanec za Právo a spravedlnost.

Myšlenka tříčlenné rady se nelíbí ani opozici. Ta už teď kritizuje, že ultrakatolické Rádio Maryja začíná určovat politiku vlády. Jan Rokita z liberální Občanské platformy se obává, že lidé z okruhu Radia Maryja ovládnou televizi a rozhlas a varuje před ještě větší koncentrací moci v rukách bratrů Kaczyńských.

"Kdyby taková rada vznikla, pak to by znamenalo, že po prezidentovi, premiérovi, vládě a maršálkovi Sejmu, přejde do rukou Práva a spravedlnosti také moc nad veřejnoprávními médii."

Vláda to naopak považuje za jedinečnou příležitost, jak média odpolitizovat. Zejména v televizi byl v minulém období znát vliv vládnoucí levice a později sympatie k liberálům.

"Máme šanci najít osoby, které celý svůj život věnovaly médiím a dokázaly, že jsou ve svém oboru profesionály," upřesnil své záměry náměstek ministra kultury Jaroslaw Sellin, neřekl ale, které odborníky má na mysli.

V rámci programu úspor chce vláda zrušit dozorčí rady veřejnoprávních médií. Návrh novely mediálního zákona také obsahuje zásadní změnu v placení koncesionářských poplatků. Ty by nahradila mediální daň, kterou by každý plátce daní musel uvést ve svém daňovém přiznání. V současné době platí za televizi a rozhlas jen jedna pětina těch, kteří platit mají.

Efektivnější výběr by umožnil snížit poplatky a zároveň by veřejnoprávní média získala stabilní příjem. Za to by podle návrhu novely musela omezit podíl reklamy ve vysílání. S privatizací těchto médií polská vláda nepočítá.

Milan Kopp, Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme