V předvolebním Rusku narůstá konfrontační tón mezi zastánci a odpůrci Putina
Rusko se připravuje na nedělní prezidentské volby. Žádné překvapení se čekat nedá, jen málokdo pochybuje o tom, že v Kremlu na dalších šest let usedne Vladimir Putin. Hlasování se ovšem odehrává v době největších protivládních protestů za poslední léta a mnozí mají za to, že 4. březen bude teprve začátkem změn. O tom, že se společenské klima v zemi mění, svědčí i narůstající konfrontační tón mezi příznivci a odpůrci nejvlivnějšího politika v zemi.
„Rusko bez Putina, Putine odejdi,“ ozývá se v těchto dnech na Náměstí Revoluce prakticky hned za branami Kremlu. Slyšet podobný slogan by tady přitom ještě před pár měsíci bylo nemyslitelné.
I teď je na místě hustě sešikovaná zásahová policie, do improvizovaného nepovoleného mítinku pár desítek lidí ale nezasahuje. "Nálada v zemi se zjevně mění a úřady, jak se zdá úplně nevědí, co si s rostoucím odporem počít,“ popisuje atmosféru moskevská zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová.
O co klidnější jsou bezpečnostní složky, o to aktivnější jsou ale příznivci Vladimira Putina, především z prokremelských mládežnických hnutí. Mezi hloučkem odpůrců ozdobených samolepkami ‘S námi to 4. března projedeš, Putine‘ se objevuje i skupinka několika mladých slečen z opačného tábora.
Náladu v Rusku těsně před prvním kolem prezidentských voleb přiblížila v reportáži moskevská zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová.
„Přišly jsme sem původně oslavit masopust. Ale když jsme viděly, co tu lidé vykřikují za hesla, rozhodly jsme se otevřeně dát najevo své sympatie k Vladimiru Putinovi a říct, že jako vůdce národa má naši plnou podporu,“ říká dívka, která se v zápalu debaty s opozicí nestihne představit.
„To mi tedy prozraďte, v čem se poslední sjezd Jednotného Ruska lišil od sjezdu komunistické strany v KLDR?“ ptá se jeden z debatujících odpůrců v narážce na zářijové shromáždění vládní strany, kde tandem národních lídrů občanům ohlásil, že si přerozdělil moc na několik dalších let dopředu.
„Taková snůška výmyslů,“ vrtí další žena hlavou nad argumentem dívek, že se za vlády Vladimira Putina zlepšila situace ve školství.
Železná pravidla státní moci
Mnozí z účastníků debaty nijak neskrývají znechucení nad, jak říkají, podlými metodami a cynismem státní moci. Nařizování, zastrašování, uplácení. Liberální ruská média jsou plná svědectví o způsobech získávání politické podpory pro provládní tábor.
„Není to žádné tajemství, vládnou tu železná pravidla. Každá moskevská škola musela vyslat na nedávný proputinovský mítink 10 učitelů, jinak by měla potíže. Já naštěstí učím na univerzitě, kde na nás nátlak nevyvíjejí,“ říká docentka historie Taťána Černikovová, které z knoflíkové dírky vlaje bílá stužka – symbol veřejného hnutí za ‘Poctivé volby‘.
Snaha přesvědčit veřejnost, že tábor stoupenců Vladimira Putina má i přes rostoucí protesty nejsilnější hlas, se ale neomezuje jen na moskevská náměstí. Akce namířené proti takzvané ‘oranžové hrozbě‘ či ‘kreativním lenochům z internetu‘, jak jsou organizátoři protestů aktivní v sociálních sítích označováni, se objevují třeba i v moskevských kavárnách a restauracích.
Netradiční publikum se objevilo i v kavárně Jean Jacques v centru Moskvy, kde se posledních osm let schází především liberální intelektuální elita a svobodomyslná mládež, která se často opozičních akcí účastní, anebo je dokonce organizuje.
„Ano, stoupenci Putina tu také byli, naštěstí se chovali slušně. Nic nevykřikovali, na stůl si položili cedulku ‘Stolek pro Putina‘, seděli, jedli, pili nealkoholické nápoje, a pak odešli,“ říká 62letá provozní Natálie Lukinová, která nechce spekulovat o tom, jaký smysl mohla akce mít.
Vyprovokovávání konfliktů je nebezpečné
„Vyprovokovávání konfliktů ve společnosti je vždy nebezpečné,“ poznamenává analytik moskevského Centra Carnegie Nikolaj Petrov, který označuje taktiku Kremlu za nezodpovědnou.
„Rozhodnutí Kremlu hrát na klasické stereotypy a organizovat takzvané ‘Putinky‘, tedy mítinky na podporu Putina, je nebezpečné a může být dvousečné. Z mítinků vytváří způsob, jak řešit politické problémy, a hlavně se také může vrátit premiérovi jako bumerang,“ soudí Nikolaj Petrov
V tuto chvíli ale nevidí potenciál pro výraznější konflikt ve společnosti. Ta část, která poměry nechce měnit, je totiž podle něj mnohem pasivnější než ti, kdo v posledních měsících aktivně usilují o změnu.
