V případu dopadení Adolfa Eichmanna se objevují nové informace

V případu dopadení nacisty Adolfa Eichmanna v Argentině, který byl následně za své zločiny souzen v Jeruzalémě, se i nyní objevují nové poznatky. Podle nich mohlo k jeho odhalení a zatčení dojít už mnohem dříve.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adolf Eichmann před soudem

Adolf Eichmann před soudem | Foto: pbs.org

Díky zveřejňování zpráv z německých archivů se nyní dozvídáme, že například německá tajná služba BND věděla, kde se Eichmann ukrývá minimálně o osm let dříve než ho Izraelci dopadli. Deník Bild dnes dokonce zveřejnil Eichmannův dopis tehdejšímu kancléři Adenaurerovi, ve kterém píše, že by se rád vrátil do Německa pod svou identitou a příští generaci podal vysvětlení o pozadí zločinů, které spáchal. Šlo o jakousi absurdní nabídku, že by dějiny vysvětloval ten, kdo se podílel na likvidaci milionů Židů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem na Rádiu Česko byla německá zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová

S novými informacemi přišel také německý časopis Der Spiegel, podle kterého se tehdejší západoněmecká vláda dokonce snažila ovlivnit proces s tímto nacistickým zločincem. Podle Spiegelu o těchto aktivitách dokonce věděl a angažoval se v nich i tehdejší německý kancléř Konrad Adenaurer. Z jeho popudu dokonce odjel v roce 1961 do Jeruzaléma agent německé rozvědky.

11. května 1960, ve 20 hodin a 5 minut, kráčel ulicí Garibaldi na chudinském předměstí San Fernanda v Buenos Aires nenápadný stárnoucí muž. Najednou se od skupinky lidí, kteří se nedaleko skláněli nad motorem zaparkovaného auta oddělil člověk, jistý Petr Malkin, který na chodce zavolal: „Na okamžik, pane.“ Petr Malkin byl polský Žid, držitel černého pásu v karate a agent izraelské tajné služby.

Oslovený muž si říkal Ricardo Klement, v SS figuroval pod číslem 45326 a realizace takzvaného konečného řešení židovské otázky byla jeho práce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Eichmann.mp3

„Neznal jsem se s ním osobně, působil na mě dojmem slušného, tichého člověka. Nikdy nezapomněl pozdravit, vzpomíná na Adolfa Eichmanna muž, se kterým v ulici Garibaldi natáčel redaktor zahraniční redakce Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jeden ze synů Eichmanna nevydržel tlak neustálých návštěv z celého světa a tak byl dům číslo 14 v Garibaldiho ulici, kde žil organizátor transportů smrti, zbourán. Eichmann junior se přestěhoval jinam.

„Příbytek Eichmannových byl velmi jednoduchý, neměl ani zavedenou elektřinu a vodu,“ říká šéf miniaturní továrny, který se ze své kanceláře díval přes ulici do oken jednoho z nejhledanějších nacistů:

„Kdybych znal Eichmannovu pravou identitu, určitě bych ho býval udal. Příčilo se mi, co dělali lidé jako Adolf Hitler a jemu podobní.“ Stejný názor zastává i další dlouholetý obyvatel Garibaldiho ulice:

„My jsme tehdy vůbec netušili, že tu nějací nacisté jsou, to věděl jen Perón a jeho vláda. Byla to politická záležitost. Nesnášeli jsme tyhle lidi a že tu byli, jsme se dozvěděli až po hodně dlouhé době.“

Klára Stejskalová, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme