V Řecku dochází některé zboží. Všechno by vyřešila drachma, myslí si lidé
Kapitálová omezení se v Řecku projevují čím dál víc. Firmy ani občané nemohou platit do ciziny a musí každý den chodit k bankomatu, aby se dostali alespoň k malé části svých peněz. V Aténách je proto stále častěji slyšet názor, že by všechno vyřešila drachma.
„Jsem pro drachmu, nic bychom nedlužili, vše by bylo naše,“ myslí si Jorgos, mladý muž z česko-řecké rodiny.
Nejistota mezi Řeky začíná gradovat.
„Jednání, o kterých se neví, jak dopadnou. Co bude ve skutečnosti dál, vše se tu už dlouho vleče. Nejistota graduje a otevřeně se mluví o zavedení drachmy. Lidé také nevědí, co bude s jejich vlastními penězi. To je znervózňuje úplně nejvíc,“ říká zvláštní zpravodaj v Aténách Martin Ježek.
Řekové se čím dál víc bojí o své peníze. v Aténách s nimi natáčí zvláštní zpravodaj Martin Ježek
Hotovost v bankách i přes kapitálová omezení rychle mizí. Fronty před bankomaty se dnes v Aténách ještě více prodlužují. Lidé v nich stáli od brzkého rána. Každý den si vybírají povolených 60 eur.
„60 eur si vybere každý, i když je nepotřebuje. Dělá to proto, aby zachránil alespoň část vkladu, který v bance má,“ popisuje situaci Ježek.
Řecku začíná scházet zboží, které musí dovážet. Lékárny hlásí nedostatek léků. A vydavatelství mají málo papíru. Hrozí, že nebude na co tisknout noviny.
Některé velké letecké společnosti zakázaly svým agentům v Řecku provádět rezervace a prodávat jejich letenky. Řecké firmy totiž nemohou platit do zahraničí.
Řecko má předložit návrhy, které by mu umožnily zůstat v eurozóně
Číst článek
Podle názoru některých občanů by měla eurozóna Řecku nějaké dluhy odpustit. Podle dalších by se v zemi měl dokonce zavést jistý druh dluhopisů, kterými by si platili navzájem.
„To je ale návrh, který mezi lidmi naráží na rozporuplné reakce, protože si to málokdo umí představit,“ dodává Ježek.
