V Řecku začíná platit vyšší DPH. Banky otevřely, ale výběry jsou dál omezené

Po několika týdnech se dnes znovu otevřely Řecké banky, výběry jsou však dál omezené. Lidé si dál nemohou vybrat z účtů více než 420 eur týdně. To vše v době, kdy lze očekávat zdražení zboží a služeb. V zadlužené zemi totiž ode dneška platí vyšší sazby DPH, což je jedno z opatření, k nimž se řecká vláda zavázala v dohodě s eurozónou o nových půjčkách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nová úsporná opatření dopadnou v Řecku především na důchodce a nezaměstnané | Zdroj: Reuters

„Stojím před jednou z bank v centru Atén. Už před osmou hodinou ranní, tedy sedmou pražského času, se tady tvořila fronta, nebyla ale zas tak dlouhá, jak možná mnozí očekávali,“ přiblížil ráno z Atén zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

Přehrát

00:00 / 00:00

O dění v Řecku mluvili zpravodaj ČRo Robert Mikoláš a ekonom Zdeněk Kudrna

Do bank podle něj zamířili především důchodci. Mnozí z nich totiž nemají platební karty, peníze proto dostanou jen na přepážce.

Od dnešního dne pro ně nově platí vyšší limit. Místo 120 eur týdně mají nárok na 300 eur ze svých penzí. To pro většinu představuje polovinu důchodu.

Lidé také přicházeli zaplatit účty za vodu či elektřinu. Někteří ale i přinášeli hotovost a vkládali ji na účty.

Po asi tři týdny, kdy byly banky zavřené, mohli Řekové vybírat peníze jen z bankomatů a v omezené míře. Omezení platí dál, i když s určitými změnami. Limit pro výběr už není 60 eur denně, ale 420 eur týdně. Hlavní změna tak je, že si střadatelé nemusejí chodit vybírat peníze každý den.

Strach z masivních výběrů

Opatrnost vlády, že by Řekové v obavách, že přijdou o úspory, mohli podniknout takzvaný „run“ na banky, a tím situaci ještě zhoršit, je zřejmě na místě.

Bankám už teď peníze chybí. Mluví se v této souvislosti o fúzi některých z nich. Na vině jsou ale i sami vkladatelé, kteří v panice vybrali za posledních pár měsíců na 40 miliard eur.

„Řekové už dlouhodobě hlasují se svými penězi tím, že je převádějí do zahraničí, schovávají je do matrací anebo do bezpečnostních schránek, takže tam rozhodně nestačí jenom jakýsi proslov vládního představitele,“ poznamenal ekonom Zdeněk Kudrna z Vídeňské univerzity.

Ten odhaduje, že se banky nepodaří otevřít úplně, než se Řecko definitivně dohodne s věřiteli na novém záchranném balíku. To by mohlo být v řádu měsíců.

Další omezení, které v Řecku platí, je zákaz převádět peníze do zahraničí. To komplikuje život zejména podnikatelům, kteří nemohou platit svým zahraničním dodavatelům. Lidé si také nemohou otevřít nový účet.

Zavřené řecké banky
Řecké banky byly zavřené od 29. června. Řecko tak reagovalo na krok Evropské centrální banky (ECB), která kvůli „rizikům“ spojeným s postupem řecké vlády v jednání o dluhu odmítla finančním ústavům navýšit půjčky, na nichž jsou závislé. Po dohodě s věřiteli z minulého týdne ECB oznámila, že limit půjček z programu nouzového financování ELA zvýší – o 900 milionů eur z dosavadních téměř 90 miliard eur. Nedlouho na to řecká vláda oznámila, že se banky opět otevřou.

Naproti tomu se uvolní platby za lékařskou péči nebo také za studium v zahraničí.

Další věcí, s níž se musejí Řekové vyrovnat, jsou vyšší sazby daně z přidané hodnoty u řady zboží a služeb.

Vyšší 23procentní sazba se vztahuje mimo jiné na všechny zpracované potraviny, tedy i na maso, ryby, ale také na cukr, rýži, mouku či mléčné produkty.

„Obchody proto dané zboží přeceňovaly. Zvýšení ale není nijak dramatické, například kilogram cukru, který dosud stál 80 centů, teď stojí 87 centů,“ přiblížil Robert Mikoláš.

Více zaplatí Řekové i za veřejnou dopravu, taxislužbu, výuku jazyků nebo pohřební služby.

Snížená třináctiprocentní sazba se nově vztahuje jen na základní potraviny, energii, vodu a ubytování. Druhá snížená šestiprocentní sazba zůstane pouze u léků, knih a lístků do divadel.

Zvýšení sazby schválil před pár dny řecký parlament, což byla jedna z podmínek zahájení jednání s věřiteli Řecka o novém záchranném programu.

Opatření by mělo zadlužené zemi přinést jen do konce letošního roku asi 800 milionů eur, tedy více než 21,5 miliardy korun, řada lidí se však na něj dívá s pochybami.

„Nevím, zda dojde k poklesu prodeje, ale mnoho lidí se určitě dostane do potíží. Zpočátku budou samozřejmě všichni platit vyšší daně, ale co se stane za pět, šest měsíců, to netuším,“ neskrýval obavy majitel malého supermarketu.

Řecko splatilo dlužnou půjčku. Atény Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu uhradily celkem 6,25 miliardy eur, další půl miliardy pak Řecké centrální bance.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme