V Rumunsku hrozí kvůli úsporným opatřením pád vlády
Úsporná opatření, proti kterým se bouří část Evropy, by dnes mohla položit rumunskou vládu. O důvěře kabinetu Emila Boca bude hlasovat rumunský parlament.
Hlasování souvisí s rozpočtovými škrty a zvyšováním daní, které jsou podmínkou pro půjčku 20 miliard euro od Mezinárodního měnového fondu.
Rumunský parlament je složen ze 332 poslanců a 136 senátorů. Aby vláda padla, je třeba, aby 236 zákonodárců hlasovalo pro pád vlády. Opozice tuto většinu nemá.
„Opozice proto spoléhá na různé parlamentní menšiny. A to právě není teď jasné, jak menšiny budou hlasovat. Třeba maďarská menšina tvrdí, že s pádem vlády nesouhlasí. Na druhou stranu opozice prohlašuje, že jí stačí jenom tři hlasy navíc, aby vyhrála a jedná o tom s různými poslanci. Hlasovat se má dnes odpoledne,“ přiblížila situaci v Rumunsku rumunská mediální poradkyně žijící v Česku Cristina Muntean.
Opozici se podle jejích slov hlavně nelíbí, že rumunským premiérem je nadále Emil Boc. Toto hlasování je už pátým pokusem opozice se ho zbavit. Loni v říjnu se jí to podařilo, ale po dlouhé diskuzi musel prezident jmenovat Boca znovu premiérem.
„Opozice kritizuje ekonomický přístup vlády, klientelismus a snížení výplat ve státní správě. Pravdou je, že kterákoliv vláda v Rumunsku by musela dělat bolestné reformy, snížit deficit rozpočtu, snížit počet státních zaměstnanců a eliminovat korupci,“ pokračovala poradkyně.
Vláda počítala s ekonomickým růstem
O vládních škrtech, které jsou podmínkou pro udělení pomoci MMF, a důvěře vládě se už hlasovalo v létě. Vláda hlasování přežila.
„Některé kroky se vládě od té doby podařily. Problém je, že vláda počítala s ekonomickým růstem v roce 2010, který teď vypadá nereálně. A to přináší další problémy, i když se už rumunská ekonomika začala pomalu oživovat,“ vysvětlila Muntean.
V centru Bukurešti protestuje kolem třiceti tisíc lidí. Obecný pocit v Rumunsku je podle mediální poradkyně ten, že politici dělají neustále jen skandály a nic neřeší.
„Navíc ceny rostou, výplaty klesají a všude je vidět korupce. V tomto kontextu lze frustrace Rumunů pochopit. Navíc hodně Rumunů, kteří pracovali v Itálii či Španělsku, se muselo vrátit domů, protože krize dorazila i do těchto zemí. Rumuni nechápou, proč dvacet let od pádu komunismu musejí pořád žít v bídě a přihlížet korupci,“ popsala nespokojenost Rumunů Muntean.
Rumunsko, druhý nejchudší člen EU, se zavázalo například zreformovat přebujelý veřejný sektor. Nicméně sílící sociální nepokoje snahu o úsporná opatření zpochybňují. I kdyby vláda dnešní hlasování o důvěře přežila, o její má šanci na prosazení reforem se pochybuje.
„Vláda teoreticky má většinu v parlamentu, ale situace je mnohem komplikovanější. Není lehké říct, zda tahle vláda dokáže reformy opravdu prosadit,“ dodala mediální poradkyně.
