V ruském Čeljabinsku byl odhalen památník čs. legionářům
Osud československých legionářů v Rusku ode dneška ve městě Čeljabinsk připomíná nový památník. Legionářská armáda sehrála za první světové války důležitou roli při vzniku samostatné Československé republiky. Její působení mnozí Rusové dodnes vnímají rozporuplně. Protesty se objevily i v souvislosti s dnešním odhalením nového památníku.
Po Jekatěrinburku, Nižním Tagilu či Vladivostoku i v jihouralském Čeljabinsku připomíná kamenná pamětní deska osud československých legionářů. Jednotky odbojové armády, které čítaly až 50 tisíc vojáků, se v roce 1918 staly téměř nejdůležitější vojenskou silou v Rusku, zmítaném občanskou válkou.
Jejich působení část ruské veřejnosti dodnes vnímá rozporuplně, na čemž se podle historiků do velké míry podepsala sovětská propaganda.
Odhalení památníků československým legionářům přihlížela přímo v Čeljabinsku zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku Lenka Kabrhelová
Ta legionáře označovala za takzvané Běločechy a nepřátele, kteří bojovali proti bolševikům na straně bílé armády.
Památník, proti němuž se v Čeljabinském tisku zvedl odpor, vznikl z českých peněz. Ruské úřady iniciativu české strany podpořily.
„Památník je přímo v centru města vedle čeljabinského nádraží, protože se železnicí je působení československých legií úzce spojeno,“ říká přímo z místa zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku Lenka Kabehelová.
O novém památníku československým legionářům v Čeljabinsku mluvil na Radiožurnálu Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu
Na železnici proto odkazuje i podoba památníku. Velká pamětní deska symbolizuje lokomotivu a za ní jsou seřazeny malé pomníčky představující vagóny.
„Zdá se, že kritika byla jen uměle vystupňovaná a krátkodobá. Na slavnostním odhalení jsem viděla jen jednoho staršího pána, který ani neprotestoval hlasitě, jen držel ceduli s několika protestními větami. Říkal, že Rusko by mělo stavět pomníky především ruským obětem konfliktu. Tento argument zazníval poměrně často, pomíjí ale skutečnost, že celý pomník hradilo české ministerstvo obrany. Ruská strana pomohla administrativně,“ dodává Kabrhelová.
Pamětní deska v Čeljabinsku na Urale zaznamenává incident, při němž v roce 1918 při střetu s bolševiky na místním nádraží padlo 126 legionářů.
Česko-ruská spolupráce
„Jedná se vlastně o obnovení náhrobku na hřbitově, který vybudovali místní obyvatelé z vděčnosti osvoboditelům města od bolševiků. Tento pomník byl zničen v 60. letech,“ vysvětluje Tomáš Jakl, historik z Vojenského historického ústavu.
Řada podobných pomníků byla za sovětského režimu nejen zapomenuta, ale často i zničena. Ministerstvo obrany se je teď snaží postupně obnovovat.
Česká a ruská vláda uzavřely společnou dohodu o péči o válečné hroby a spolupráce se v posledních letech velmi zlepšila.
Slavnostního odhalení památníku se zúčastnila oficiální ruská a česká delegace, ve které byl ministr kultury Jiří Besser a náměstek ministra obrany Michael Hrbata. Přišli ale i členové sdružení, která se zabývají legionářskou historií.
„Říkají, že bez znalosti historie se nelze pohnout vpřed, a oceňují to, že se vůbec takto problematická kapitola, která byla léta sovětským režimem pomíjena nebo rovnou dezinterpretována, dostává znovu na pořad dne,“ uzavírá Kabrhelová.
