V Rusku nevylučují svolání mimořádného zasedání senátorů, může se jednat i o Podněstří

Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková požádala senátory, aby byli k dispozici pro případ mimořádného zasedání Rady federace. To se naposledy mimořádně sešla loni v březnu, kdy parlament schválil nasazení vojsk v zahraničí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Moskva, ilustrační foto | Foto: stock exchange, Gordana Mirkovic

Ruští senátoři zdůvodnili možné svolání mimořádného zasedání horní komory návazností na práci dolní komory pro případ, že by ta najednou schválila větší množství zákonů, které senát musí ze zákona projednat ve stanovené lhůtě.

Rada federace ale také schvaluje nasazení ozbrojených sil za hranicemi Ruské federace, což se na žádost prezidenta Vladimira Putina stalo loni 1. března.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rusko si stěžuje na blokádu takzvané Podněsterské republiky. Hrozí tak na východě další konflikt? Situaci sleduje zpravodaj ČRo Martin Dorazín.

Zároveň se objevily informace, že zákonodárci uvažují o prohlášení samozvané Podněsterské republiky v Moldavsku za součást Ruska. Kanál Rossija-24 večer odvysílal pořad o tom, jak obyvatelé Podněstří trpí moldavskou a ukrajinskou blokádou.

Tato ruskojazyčná enkláva existuje už přes 20 let na území Moldavska a její bezpečnost chrání ruská armáda. Podněstří ale sousedí s Ukrajinou a ta se obává, že jí ruští vojáci odtud vpadnou do zad.

„Zatím to na vypuknutí ozbrojeného konfliktu nevypadá. Početní stav ruských vojáků je tam mizivý, jsou součástí mírových jednotek. Situace ale je nebezpečná, protože celé Podněstří je na straně Ruska. Navíc je propojeno s povstaleckým východem Ukrajiny,“ upozorňuje moskevský zpravodaj ČRo Martin Dorazín.

Podněsterská Moldavská republika vznikla po ozbrojeném konfliktu mezi separatisty a moldavskou armádou v roce 1992. Jde de facto o mezinárodně neuznaný, ale fungující státní útvar se silnou ruskou podporou. Žije tam přes půl milionu obyvatel, 300 tisíc Moldavanů, 200 tisíc Rusů a 100 tisíc Ukrajinců.

Připomíná, že existuje i určitý předpoklad, že by Rusko mohlo Podněstří prohlásit za své území. „Obyvatelé Podněstří se už před několika lety v referendu vyslovili pro to, aby je Rusko přijalo jako další republiku. Tu žádost mají v Moskvě na stole a mohou ji kdykoli aktivovat. A možná, že taková situace se teď blíží,“ míní zpravodaj.

Situaci mohlo podle něj ovlivnit i jmenování gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho gubernátorem Oděské oblasti, která s Podněstřím sousedí. „Je to razantní politik, který nesouhlasí s existencí Podněsterské republiky. Proto by mohl uzavřít hranice, což by znamenalo ekonomickou blokádu Podněstří,“ naznačuje Dorazín.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme