V Rusku si připomínají památku obětí Velkého teroru, stalinské represe vypukly před 80 lety

Mezinárodní organizace Memorial uspořádala výpravu po místech hromadných hrobů obětí tzv. Velkého teroru. Stalin ho rozpoutal přesně před 80 lety – na počátku srpna 1937. O víkendu si proto v Rusku připomínají Mezinárodní den památky obětí stalinských represí.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezinárodní den památky obětí stalinských represí v severoruském Sandormochu | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Mezinárodní den paměti si lidé přišli připomenout do severoruské Karelie do Sandormochu, na místo, kde čekisté zavraždili a zakopali několik tisíc lidí.

Čína likviduje největší sídlo tibetského buddhismu. 'Město v oblacích' je prý přelidněné

Číst článek

V hustých jehličnatých lesích se shromáždilo několik set lidí a prošlo procesím za zpěvu církevních písní až ke kameni, kde je napsáno: „Lidé, nezabíjejte se navzájem.“

Celý hustý les je posetý dřevěnými kříži. Někdy se jménem, někdy s fotografií stalinistického teroru.

„Protože těch lidí postříleli najednou velmi mnoho, museli pro ně zřídit zvláštní pohřebiště,“ vysvětluje petrohradský historik a autor Knihy paměti Anatolij Razumov.

Dodává, že obvykle to byla místa v lesích vzdálená zhruba 15 kilometrů od nejbližšího města nebo vesnice, aby místní lidé neslyšeli střelbu a křik umírajících.

První expedice do Sandormochu přišla před 20 lety a 1. srpna 1997 našla první jámy s ostatky. „Počet pohřbených lidí odhadujeme od sedmi a půl do devíti tisíc,“ upřesňuje historik Razumov.  

Své symbolické pomníky na místě mají příslušníci všech národností žijící v Sovětském svazu, kteří se také stali obětí represí.  U ukrajinského kříže tak své smutné písně za zemřelé zpívají Ukrajinci. O kousek dál pak lze najít pomník obětem gruzínským, muslimským, židovským nebo ruským Němcům i mnohým dalším.

Podle výzkumu organizace Memorial je v Rusku asi 1500 hromadných pohřebišť obětí politických represí.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme