V Saná už třetím dnem pokračují protesty proti vládě prezidenta Sáliha
V jemenském hlavním městě Saná pokračují protivládní protesty. Během dvou uplynulých dní zabili vládní bezpečnostní složky nejméně 59 lidí včetně jednoho dítěte. Podle agentury Reuters navíc dvě rakety zasáhly tábor protivládních demonstrantů. Nejméně dva z nich zahynuli, dalších 5 bylo zraněno.
Poslední dva dny přinesly snad nejvíce obětí za posledních pár měsíců. Jemenská vláda se pro BBC ostře ohradila proti nařčení, že pálí do bezbranných civilistů. Prý se jen brání útoku sympatizantů Al-Kajdy.
Do Jemenu mezitím dorazili vyslanci spojených národů a států Perského zálivu. Podle západních diplomatických zdrojů se mají pokusit urychlit podpis dokumentu, předpokládajícího řešení krize.
Narozdíl od událostí v Sýrii nebo Libyi se o tom, co se děje v Jemenu mnoho neví. Existují dvě zcela odlišné verze událostí – jedna vládní verze a jedna verze protivládních demonstrantů nebo bojovníků proti režimu.
Prezident Sálih vládne zemi od 70. let. „Nejdřív stál v čele prokapitalistického severního Jemenu, čili oblíbeného západem, a když se potom spojoval Jemen Severní s Jižním tak převládli seveřané a on zůstal prezidentem sjednoceného Jemenu,“ vysvětluje zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu, Milan Slezák.
Proti vládnoucímu režimu tak stojí kromě levicových intelektuálů a islamistů, také separatisté z jihu, kteří by si přáli nezávislý jižní Jemen. Často jde o bývalé marxisty. „Jemen je typickou kmenovou zemí a moc centrální vlády nesahá příliš daleko za hranice hlavního města, takže proti vládě stojí i některé kmeny,“ říká Slezák.
Protesty trvají už od ledna a hlavním požadavkem zůstává odstoupení prezidenta Sáliha. Ten ale zatím nebyl splněn. „Protesty jsou skutečně silné a svědčí to o tom, že se do nich zapojují skutečně početné vrstvy, že to není záležitost jen náboženská nebo jenom kmenová. Odpor Jemenců proti vládě plukovníka Sáliha je skutečně silný,“ míní komentátor.
Nepokoje přiživuje fakt, že se Jemenu hospodářsky příliš nedaří. Země je velmi chudá, přestože má ropu. Mezi mladými lidmi je velký počet nezaměstnaných a teď je země navíc blízko humanitární katastrofě, protože došly zásoby benzínu a ceny prudce rostou.
„Prezident už třikrát slíbil, že odejde, už to bylo i zprostředkováno zahraničními diplomaty, ale vždycky si to na poslední chvíli rozmyslel. Obvykle to zdůvodnil tím, že by odešel, ale že není komu předat moc. Ale to se dá samozřejmě říkat dalších deset let," popisuje situaci Milan Slezák. V současnosti se Sálih v Saudské Arábii zotavuje z následků pumového atentátu. „Mnozí lidé očekávali, že už v Saudské Arábii zůstane, že se nevrátí, že nechá svou funkci viceprezidentovi, který za něj efektivně spravuje zemi."
Demonstranty navíc posílili vojáci, kteří zběhli na jejich stranu. Patovou situaci se bude snažit překonat dohoda z iniciativy zástupců zemí Perského zálivu a OSN.
„Já si myslím že to bude čtvrtá variace na stejné téma,“ míní Slezák a pokračuje: „Součástí té dohody bude odchod prezidenta Sáliha, záruky pro něj a jeho rodinu a snaha o to, aby se Jemen vyvíjel tak, aby nedestabilizoval okolí. V Jemenu mají zájmy nejen Spojené státy, které dlouho spoléhali na tamní vládu, protože v ní měli spojence v boji proti terorismu.“
„Nezapomínejme totiž, že právě v Jemenu je velice aktivní místní odnož Al-Kajdy, která stojí za dvěma pokusy o pumové atentáty na americké cíle v posledních dvou letech. Takže Američanům velmi záleželo na tom, aby podporovali prezidenta Sáliha,“ připomíná Slezák.
