V Seredi na Slovensku vznikne muzeum holocaustu

Slovensko bude mít svoje muzeum holocaustu. Vznikne na místě bývalého koncentračního tábora v Seredi mezi Trnavou a Nitrou. Někdejší tábor je posledním dochovaným svého druhu na Slovensku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na místě bývalého koncentračního tábora v Sereď vznikne slovenské muzeum holocaustu

Na místě bývalého koncentračního tábora v Sereď vznikne slovenské muzeum holocaustu | Foto: Vojtěch Berger

Muzeum má připomenout osudy slovenských Židů za 2. světové války. Ti byli, podobně jako Židé v jiných zemích, hromadně transportováni ze Slovenska do táborů smrti. Slovensko spolu s Chorvatskem ale navíc platilo Německu za každého deportovaného Žida ještě takzvaný osídlovací poplatek.

Baráky bývalého koncentračního tábora po válce využívala armáda, dnes celý areál pomalu zarůstá trávou. „První barák bude sloužit jako expozice s názvem Tragédie slovenských Židů. Tam se vysvětlí historie pronásledování Židů na tomto území,“ říká historik Martin Korčok.

Na slovenském území platil takzvaný židovský kodex, zákony, které zbavily Židy majetku a občanských práv. Tábor v Seredi byl jedním ze tří pracovních táborů na Slovensku, kam se Židé sváželi. Tábory začaly vznikat už v roce 1941.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Slovensku se bude otevírat muzeum holocaustu. Podrobnosti zjišťoval Vojtěch Berger

Zpočátku drsné podmínky v táborech spravovaných Hlinkovou gardou se postupně měnily k lepšímu. Dozor nad vězni převzali četníci neboli žandári a internovaní Židé si mohli přivydělávat řemeslnou výrobou.

„Ti lidé ze začátku vyráběli všelijaké produkty, klobouky nebo hračky, které prodávali, a za to si mohli přijít k nám do mlýna koupit mouku, aby si mohli vařit,“ vypráví dnes 80letá Magda Izáková, která žila nedaleko Seredě.

Pro Židy na Slovensku tak paradoxně představovaly pracovní tábory určitou jistotu. Ani v táborech si sice Židé nemohli být jistí zdravím a životem, ale na válečné poměry byly podmínky v táborech celkem snesitelné.

Já sem pracoval jako brašnář,“ vzpomíná Oto Šimko, který sám jedním z táborů prošel a dodává: „Když nehrozily deportace, tak se tam dalo existovat bez nějakých problémů.“

V roce 2013

Deportace Židů ze Slovenska přišly ve dvou vlnách. Nejdříve v roce 1942 a potom o dva roky později, po porážce Slovenského národního povstání, kdy německá armáda obsadila Slovensko. Mezi deportovanými byl i bratr pana Šimka. Válku nepřežil.

„Lidé co byli venku a báli se, že je vezmou do tábora na tom byli psychicky mnohem hůř než my uvnitř,“ vzpomíná pan Šimek. „Byly jsme v poměrech, které byly v podstatě snesitelné.“

Ani tábor v Seredi ale samozřejmě nebyl pro Židy žádným bezpečným útočištěm.

„Kromě toho že tu nejsou plynové komory se dá říct, že tu používali všechny možné kruté způsoby mučení,“ říká Martin Korčok.

„Od pamětníků víme, že byly noci, kdy je nechali nastoupit a běhat dokola, strážnici se postavili okolo a bili je palicemi nebo jim dali do rukou cihly a museli s nimi běhat,“ popisuje Korčok. „Ne každý to přežil.“

Muzeum holocaustu by mělo začít vznikat příští rok. První návštěvníky by mohlo přivítat v roce 2013.

Vojtěch Berger, Martina Maňasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme